U této příležitosti vznikly také dvě akce Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině a Kopaničárské slavnosti ve Starém Hrozenkově. Ty se budou letos konat pojednapadesáté ve dnech 15. až 17 července. „Kdyby se setkávání počítalo řádně, bylo by ročníků mnohem více. Kvůli různým okolnostem to ale nebylo možné,“ poznamenal starosta Starého Hrozenkova Milan Vaculík. V minulosti se slavnosti konaly každoročně v přírodním amfiteátru, obvykle druhý či třetí víkend v červenci. V osmdesátých letech se střídaly ob rok se Slavnostmi bratrství Čechů a Slováků na Javořině.
Listopadové události 1989 změnily politicko-společenskou situaci, což se odrazilo i v konání Kopaničárských slavností. Pořadatelství se plně ujaly družební obce Starý Hrozenkov a Drietoma. Od roku 2000 se slavnosti konají pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka a předsedy Trenčianskeho samosprávneho kraja Pavola Sedláčka. Ustálila se struktura třídenního programu, tuto podobu měl i loňský jubilejní 50. ročník a obdobně tomu bude i letos.
Program se odehraje v hrozenkovském amfiteátru a na tamní malé scéně. Velkým tahákem je vystoupení české skupiny Čechomor, která zahraje v sobotu v amfiteátru od 21.30. Na jevištích vystoupí také například slovenské soubory Nadšenci z Trenčína nebo Chotár z Hornej Lúče. Z českých seskupení se návštěvníci mohou těšit na Dolinu ze Starého Města, Kunovjan z Uherského Hradiště nebo místní Hrozenčany.
Čtyři otázky pro pořadatele slavností
Starosta Starého Hrozenkova a také pořadatel Kopaničárských slavností Milan Vaculík (na snímku druhý zleva) řekl Slováckému deníku něco z jejich hitorie a pozval také na největší hvězdy folklorního víkendu.
close
zoom_in
Prozraďte, kdo bude podle vás letošní největší hvězdou, koho by si lidé neměli nechat ujít?
Vystoupí hodně zajímavých folklorních soborů třeba Kunovjan nebo Považan. Divácky vděčné určitě budou skupina Čechomor nebo jeho slovenská varianta Hrdza.
Není problém sehnat slovenské soubory a podle čeho je vybíráte?
Potíže s tím nemáme. Už od devadesátých let poctivě sleduju, kdo u nás už vystoupil a podle toho vybíráme účinkující na příští rok. Nechceme totiž, aby se hostující soubory opakovaly. Pravidelně na Kopaničárských slavností účastní jen místní seskupení jako třeba Kopaničář.
Oslavy mají dlouhou tradici, čím to podle vás je?
Ano, máte pravdu. Datují se až do roku 1922, i když se počítají až od padesátých let. Jsou založené na vzájemné spolupráci příhraničních dědin, která je opravdu dobrá. Akce je podle mě hodně spontánní, žádné masové scházení, to je její kouzlo.
Chystáte na příští rok na výroční Kopaničárské slavnosti něco speciálního?
Oficiálně na nich nic speciálního není. My pořadatelé a také místní víme, že příští rok tomu bude devadesát let od zasazení Lípy bratrství. Lidé ji zasadili přesně do díry, ze které vyvalili uherský hraniční kámen. To se událo roku 1922 a právě toto výročí si chceme připomenout. Sice už v neděli budu vědět termín dalších slavností, ale o programu ještě musíme popřemýšlet. Určitě budeme klást větší důraz na pátek, kdy se u lípy scházíme.
Čtyři otázky pro účinkujího na slavnostech
Pětatřicetý kapelník Petr Michalčík (na snímku), který hraje v seskupení Hrozenčané na křídlovku už devět let. Jeho manželka pochází ze Slovenska. „Seznámili jsme se, jak jinak než na Kopaničárských slavnostech,“ říká s úsměvem Michalčík.
close
zoom_in
Pokolikáté se účastníte Kopaničárských slavností a jak byste je zhodnotil?
Kopaničárských slavností se jako účinkující zúčastňuji dvacet let a jako návštěvník od dětství. Na Kopaničárských slavnostech se mně líbí přátelská atmosféra návštěvníků různých národností a široký výběr žánrů programu, kde si každý příjde na své.
Na co se mohou návštěvníci ve Starém Hrozenkově těšit?
Určitě se mohou těšit na široký repertoár v oblasti folkloru, dechové hudby a na skupinu Čechomor. Samozřejmě ke každoročním slavnostem patří i bohatý ohňostroj.
Slavnosti mají dlouhou tradici, čím to podle vás je?
Slavnosti mají dlouhou tradici díky dobré spolupráci obcí Starý Hrozenkov, Drietoma, okresu Uherské Hradiště a Trenčianského kraje. Nesmím ještě zapomenout na dobré společenské vztahy mezi obyvatelstvem jak na moravské straně, tak na slovenské straně, které jsou provázané i sňatky.
Jste česko-slovenská kapela, nedělá vám potíže sejít se na zkoušku ?
Tak potíže sejít se na zkoušku určitě máme z důvodu zrušených autobusových spojů z Trenčína, takže si musíme si zařídit vlastní dopravu. Problémy nám to nezpůsobuje, protože jak jsem už uvedl, máme dlouholeté dobré vztahy a žádná jazyková bariéra nás nebrzdí. Výhody česko-slovenské kapely jsou v tom, že hrajeme jak na moravské straně, tak na Slovensku.
Blanka Malušová, Miroslav Potyka
