Historie dožínek na Slovácku z pohledu Romany Habartové ze Slováckého muzea čtěte ZDE

„Chceme, aby se lidé sešli a pobavili. Naštěstí máme hodně sponzorských darů a město nám také pomáhá,“ uvedla Kučerová s tím, že kdyby měli všechno platit, museli by si připravit zmíněné desetitisíce korun. Právě na letošek připadá dvouletý cyklus pořádání dožínek, který soubor zavedl.

Záležitost je nákladná i proto, že se Míkovičtí snaží uspořádat oslavy věrné minulosti. Dožínky letos naplánovali na 30. července. Návštěvníci uvidí od 13 hodin Svěcení věnce, o hodinu později slavnostní průvod. Na 16 hodin naplánoval soubor foklorní pásmo před tamním kulturním domem. Podle tradičních zvyků jsou v čele dožínek hospodáři. Letos se role ujali manželé Procházkovi. „K jejich hlavním povinnostem patří naučit se několik textů a pohostit chasu před svým domem,“ vysvětlila Kučerová. A proč vlastně v Míkovicích dožínky obnovili? „Může za to hodová chasa, která se sešla před deseti lety. Tedy my,“ usmála se Kučerová.

První ročníky měly úspěch, proto v tradici pokračují dál. V minulosti se slavnosti konaly každý rok, to však folklorní soubor nechce. „Ob rok je to ideální. Nechceme sklouznout do stereotypu,“ poznamenala Kučerová. Městská část Uherského Hradiště ale není jediná na Slovácku, kde se k těmto oslavám vrátili. „Dožínky se znovu slaví i v Kněžpoli, Jalubí, Popovicích nebo Dolním Němčí,“ sdělila etnografa Slováckého muzea Romana Habartová. Dokončení ze strany 1

Všude je ale neslaví stejně. Například v Popovicích, kde se uskutečnily minulý víkend, zvolili variantu recese. „Vrátili jsme se do dob totality a nacvičili k tomu pásmo,“ uvedla starostka Popovic Jitka Nováková. Různá je také frekvence konání. V Dolním Němčí se dožínky konají jednou za pět let.

„Organizují je místní folkloristé s naším přispěním. U nás se vlastně slavili skoro bez přerušení. Krátká přestávka nastala jen mezi roky 1987 a 1995,“ sdělil starosta Dolního Němčí František Hajdůch. Finanční nároky podle něj nejdou velké.