Sérii akcí zahájí ve čtvrtek v 17 hodin vernisáž výtvarných prací studentů a současných i bývalých pedagogů školy, která se uskuteční v prostorách Galerie Slováckého muzea. „K vidění budou díla, jejichž obory vyučujeme na naší škole,“ prozradil ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Jan Pospíšil s tím, že exponáty zaplní jak velký, tak i menší výstavní sál Galerie. Veřejnost bude mít volný vstup do areálu SUPŠ v pátek od deváté hodiny ranní do 17 hodin v rámci dne otevřených dveří.

Oficiální zahájení oslav je pak naplánováno na páteční čtrnáctou hodinu do velké školní kreslírny. Už o dvě hodiny později bude k vidění výstava výtvarných prací z česko-polského projektu nazvaná Gotické nebe ve fotografickém ateliéru školy. „Od osmnácti hodin uspořádáme pro naše bývalé absolventy, příznivce a přátele školy společenský večer, který doplní módní přehlídka studijního oboru navrhování oděvů a obuvi,“ upřesnil ředitel Pospíšil, jehož školu ročně opouští zhruba šedesátka absolventů. „Za dobu existence školy to činí 2200 absolventů,“ vypočítal Pospíšil. Oslav se zúčastní také zhruba třicítka zahraničních hostů z Anglie, Belgie a Německa, se kterými škola spolupracuje. „Přijedou s předstihem, aby se mohli seznámit se školou,“ uvedl ředitel. Uherskohradišťská SUPŠ vychovala celou řadu významných výtvarníků. Mezi ně patří například akademičtí malíři Vladimír Vašíček a Petr Nikl, restaurátor František Makeš, který žije a pracuje ve Švédsku, dále sochař Ivan Theimer, designér Maxim Velčovský nebo akademický sochař Otmar Oliva.

„Na dobu svých studií na hradišťské UMPRUM vzpomínám rád. Byla to kouzelná léta se vším, co k nim patřilo. To znamená s nadějemi roku 1968, s normalizací, s nastartováním obrovských jepičích kariér, trapného bolševismu a také dobou mého dospívání,“ zavzpomínal Oliva, který uherskohradišťskou uměleckou školu absolvoval v roce 1972. „Nejvíce se do mého povědomí vryl kantor Vladislav Vaculka, který mi ukázal, co je umění a život,“ dodal Oliva. Počátky historie SUPŠ v Uherském Hradišti souvisí s existencí bývalé Baťovy Školy umění ve Zlíně, která v roce 1952 přesídlila do Uherského Hradiště. Na tradici zlínské Školy umění tak nejenom těsně navázala, ale snažila se ji nadále prohlubovat a rozvíjet. Postupně budovala technické zázemí pro výuku jednotlivých oborů. Velkým kladem školy byla i skutečnost, že neplnila pouze poslání při přípravě a výchově výtvarníků, ale stala se i přirozeným centrem výtvarné aktivity regionu. Vychovala několik generací umělců a průmyslových výtvarníků, kteří se významně vepsali do historie české výtvarné kultury.