Manželé své pozorování oznámili hvězdárně v Uherském Brodě. Zatím nemáme další svědky, a tak lze těžko usuzovat, o jaký jev se jednalo,“ uvedl její vedoucí Rostislav Rajchl.
Tento text dopisu, který jsme obdrželi na hvězdárnu, otiskla Mladá fronta Dnes v létě 1993 pod názvem UFO v lázních. Dopis obsahoval nákres, který nápadně připomínal létající talíř.
Zastánci existence mimozemských civilizací, jejichž vyslanci přilétají na palubách UFO k Zemi, aby nás zkoumali, byli zklamáni. Poslední výzkumy totiž překvapivě naznačují, že by UFO mohlo být pozemského původu, vznikající jako produkt zábavního průmyslu. Tenkrát, bylo to v létě roku 1993, přišlo na uherskobrodskou hvězdárnu mnoho hlášení z Luhačovic a okolí o rotujících světlech, které se objevují ve večerních a nočních hodinách. Pozorování byla velice sugestivní. Díky sdělovacím prostředkům, kterým hvězdárna tato pozorování poskytla, se „UFOni“ za několik dní telefonicky ohlásili. Byli to provozovatelé diskotéky na kulturním domě Elektra v Luhačovicích, kteří umístili na střechu objektu světelnou reklamu. Domnívám se, že to bylo, když ne první, tak alespoň jedno z prvních pozorování diskotékových světel publikovaných v naší republice.
Další podobné události na sebe nedaly dlouho čekat. Zřejmě záměnou za UFO vyvolanou diskotékovými světly bylo pozorování svazku světel otáčejících se ve tvaru „létajícího talíře“ z Nesovic ve směru zhruba na Uherské Hradiště. Sama pozorovatelka se přiklání k názoru, že šlo zřejmě o diskotéková světla. Nicméně její upřesňující přirovnání, že svazek světel měl tvar kytice, je v souvislosti s diskotékovými světly používán.
Jedné červencové noci v roce 1994 se na Znojemsku objevila pohybující se tajemná veliká svítící tělesa. Byla pokládána za invazi z vesmíru. „Jenže pak začalo poprchávat a kapky deště zviditelnily kužel světla. To už mi došlo, že světelný efekt zřejmě vyvolává nějaký silný reflektor,“ svěřil své pocity MF Dnes pracovník meteorologické stanice v nedalekých Kuchařovicích. Reflektor znojemského discoklubu Manhattan, původce světelné show na obloze, způsobil tenkrát v obcích okolo Znojma pozdvižení, někteří lidé se přiznali, že dokonce stěhovali postele do suterénních místností, jiní se zase snažili doma zabarikádovat. Ti, co byli venku, před světly utekli domů. V noci z 29. na 30. prosince roku 1994 pozorovali obyvatelé Lomnice nad Lužnicí dvě světelné kružnice, které se v sedmisekundových intervalech otáčely vpravo a vlevo. „Vyběhli jsme z domu jen v teplákách a pantoflích, a tak bylo moc dobře, že nepřistáli ufoni, to bychom byli málo reprezentativní vzorek lidstva,“ svěřovali se někteří očití svědkové redaktoru deníku Práce. Svazek paprsků, který vycházel z lesa ve směru od Novosedel, kde probíhala diskotéka. I armáda byla v pohotovosti, vyslala z Čáslavi stíhače, kteří zjistili, že paprsky přicházejí od Země. Takových to zpráv přibývá úměrně s rozvojem zábavního průmyslu u nás.
Pokud je večer jasno, je možné pozorovat na obloze křižující reflektor, tak jak je tomu nad lesem Chrástka, západně od uherskobrodské hvězdárny. Jakmile se zatáhne, světelný kužel ztrácí jakoby na intenzitě, ale jeho světlo se promítá na mraky do podoby světelných kruhových ploch neohraničených kontur. Záměna za UFO je dokonalá. Výsledný efekt závisí pouze na oblačnosti. Dnes jsou tato světelná show běžná, nikdo se nad nimi nepozastaví. Poslední invazi diskotékových „UFOnů“ jsme zažili v souvislosti se zprovozněním nočního podniku v Březůvkách u Zlína. Dlouho se spekulovalo, co to může být. Vystrašení lidé se obraceli na hvězdárnu ( a to nejen telefonicky, ale osobně ), kde jsme jim podávali uklidňující vysvětlení, že se jedná o světelnou reklamu. Dlužno podotknout, že si takovou reklamu, protože se o spekulacích o původu světel psalo i v novinách, majitel podniku nemohl přát lepší. Když je příhodná oblačnost, mohou obyvatelé Uherského Brodu pozorovat vysoko na obloze černý obdélník v bílém kole. To není UFO, ale stín zrcadla na lávce přes nádraží a bílé kolo, přebytečné paprsky z reflektorů umístěných na pilířích, které se neodrazily od zrcadla na pochůznou plochu lávky.
Rostislav Rajchl
