„Stavění májů symbolizuje jaro a plodnost. Proto dobrovolní hasiči z naší obce stavějí po celá desetiletí 30. dubna na návsi máji. Ani letos tuto tradici neporušili,“ nechal se slyšet dlouholetý velitel tupeských hasičů, osmaosmdesátiletý Alois Štolfa. Neskrýval radost nad tím, že jeho následovníkům se letos bez sebemenšího zaváhání podařilo za pomoci žebříku a dlouhých zkřížených tyčí vztyčit jednadvacetimetrovou máji, na jejímž stuhami opentleném vrcholku plápolá česká vlajka.

„Hasiči zase prokázali svoji zdatnost. Jen aby se borovicový vršek z máje nestal kořistí přespolních mladíků. Nebylo by to poprvé,“ přiznal s šibalským úsměvem dlouholetý kronikář Tupes František Mikula. Poté, co se na návsi pod radnicí sešlo na dvě stovky místních občanů, uskutečnil se u příležitosti šedesátého pátého výročí osvobození obce pietní akt. Hasiči spolu s představiteli obce položili k památníkům první a druhé světové války věnce.
Zábavy si pak užili dospělí i děti. K poslechu jim vyhrávala dechová hudba Buchlovjané, pod vztyčenou májkou, skrytou symbolikou jara, rozproudil krev v žilách občanů trochu netradičně pěvecký sbor Tupeské parádnice.

Ty nebyly tentokrát ve slováckých krojích, ale ve vodnických převlecích. Za doprovodu beatové skupiny Nome stress se představily zhudebněnou básní Vodník z Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Děti se zase nemohly nabažit projížďky na voze taženém koňmi tupeského kočího Karla Churého, ba ani jízdy hasičským autem. Kouzlo nadcházejícího máje dýchlo na každého, kdo před filipojakubskou nocí zavítal na tupeskou náves.