Jednou z vesnic, v jejímž centru tradičně vztyčují „hlavní“ májku, je například Dolní Němčí. „Postavit máj bývalo vždycky úkolem odvedenců. Tento rok jsme ale udělali změnu a poprvé se úkolu ujali místní ministranti,“ uvedl starosta obce František Hajdůch s tím, že letos dominuje Dolnímu Němčí třiačtyřicet metrů vysoká májová chlouba, která však musela být do jednoho celku pospojována ze tří kusů smrků. „Strom pochází ze Strání,“ upřesnil Hajdůch, podle něhož tak vysoký máj v obci nepamatují.

Několik májek vyrostlo začátkem května také v Hradčovicích. „Máme jeden hlavní asi patnáctimetrový máj u obecního úřadu a pak po jednom v každé ulici. Ty si ale staví přímo jejich obyvatelé,“ vypočítal hradčovický starosta Jan Popelka s tím, že stromů se v obci tyčí celkem sedm. „Pocházejí z obecních lesů. Kácením neděláme žádnou škodu, jedná se o probírky,“ upřesnil starosta. Výjimkou jejich májů je podle jeho slov to, že vršky smrků nejsou nazdobeny pentlemi, ale šátky. „Tradice říká, že šátek musí být pořádně upevněný. Pokud by odletěl, dívka, která jej tam pověsila, by se co nevidět vdala,“ řekl s úsměvem starosta. Ten zároveň dodal, že stavění máje mají v Hradčovicích na starosti výhradně osmnáctiletí chlapci.
Pohanou bylo, když zmizel vršek

V režii stejně staré mládeže stoupá k nebi tradičně například také máj v Mistřicích. „Letos máme máj napojovaný. Kmen je z mistřického lesa a vršek od místních lidí,“ naznačila místostarostka Mistřic Alena Bilavčíková, podle níž strom dosahuje 20metrové výšky. Už několik desítek let patří k tradicím stavění máje také nedaleko hradu Buchlov. To si vzal na povel provozovatel jedné z nedalekých restaurací Petr Špalek.

„Tradice stavění máje je stará tak jako moje hospoda. Letos byl ten náš vysoký pětadvacet metrů, při stavění nám ale spadl, proto má nakonec o tři metry míň,“ poznamenal Špalek.

Jsou však také obce, kde tradice stavění májek upadá, jako například v Ostrožské Lhotě. „Bez máje jsme už druhý rok. Jednak nejsou zájemci, kteří by jej postavili. A pak také nemáme v dobrém stavu ukotvení pro tak těžký strom,“ vysvětlil lhotský starosta Antonín Jelének s tím, že za určitých okolnosti by s obnovením přerušené tradice souhlasil.

Stavění májů má své kořeny v dávné historii. „Je to strašně stará záležitost, dá se říci pohanská,“ konstatovala etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ludmila Tarcalová, podle níž máje dříve stavili mladí chlapci děvčatům pod okny, čímž jim projevovali svoji lásku. „Později se začaly stavět jako ústřední symboly obcí, což si vzaly na starost různé spolky, sdružení či chasa. Bylo to zároveň na počest Panny Marie, protože měsíc květen je jí zasvěcený,“ uvedla Tarcalová. Nejdůležitější byl údajně ozdobný vršek stromu. „Pohanou bylo, když byl máj ukraden, zejména když zmizel vršek,“ uzavřela.