Kukátko Uherskobrodska klikni ZDE

Doma Charvátský peníze zazdil do komína. Že peníze našel, to před svou manželkou utajit nemohl, ale kde je schoval, o tom jeho žena nic netušila. Za chvíli to však věděla celá dědina. Charvátského mrzelo, proč nebyl tolik opatrný. Musel tedy na babu i na pána ušít nějaký měch. Druhého dne donesl tajně od pekaře velikou formanskou opálku rohlíků. Když žena už spala, rozházel rohlíky po dvoře. V noci vzbudil ženu, aby se šla podívat, jaká je venku hrůza, že z nebe padají rohlíky. Charvátská vstala a kupodivu jich nasbírala plnou formanskou ošatku.

Jednoho dne přišli drábové, Charvátského svázali a odvedli k výslechu na zámek. Když byl výslech bezúčelný, byl předveden k výslechu u tamního soudu. Paní Charvátská musela nakonec přiznat, že její muž našel peníze. Když se Charvátský nepřiznal, byla k soudu přivedena také jeho žena, která mu do očí řekla, že peníze našel. Charvátského to nepřivedlo nijak z rovnováhy a klidně řekl, ať se jí zeptají, kdy to bylo. Žena si nemohla vzpomenout a až po chvíli odpověděla, že to bylo tehdy, co nastalo to rohlíkové a kroupové nadělení. Soudce vykřikl, co ta ženská povídá? Toho využil Charvátský a křičel, slavný soude, nepravil jsem vám, že moje stará je hloupá? Soud po krátké úvaze uznal, že Charvátská je choromyslná, a Charvátský byl osvobozen a propuštěn. Po několik let zavíral Charvátský svou ženu ve svém domě a často ji týral, až opravdu onemocněla a zbláznila se. On pak těžce nesl, že pro peníze zničil své ženě život. Přestal si vážit peněz a konal už jen dobré skutky.

Najděte pověst za stokorunu

Každou středu bude právě toto místo v našem Kukátku z Uherskobrodska věnováno historii. A to historii známé i té méně známé. Dozvíte se zde o tajemných místech regionu, o téměř zapomenutých či zmizelých stavbách, o místech, kde přebývaly slavné osobnosti.

A kde jinde odstartovat lehce historicky naladěný seriál než v té nejdávnější minulosti. V dobách mýtů, bájí a pověstí.

Nashromáždili jsme pro vás dvacítku těch méně známých, ale i těch, které jste možná slyšeli od svých babiček či prababiček. Ale protože pověst je ústně tradovaná, může se stát, že se našim redaktorům nepodařilo zachytit všechny.

Pokud tedy znáte pověst, o které si myslíte, že ji Slovácký deník nenašel, tak ji pošlete na e-mail jitka.machalkova@denik.cz nebo na adresu redakce. Pokud budete mít pravdu a my ji skutečně ve svých záznamech mít nebudeme, dostanete od redakce vyplacenou stokorunu a my vaši pověst zveřejníme.