Hlavní sezona nastane, až pěstitelé sklidí a nechají zkvasit švestky a jablka. „Jestli nás počasí něčím nepřekvapí, můžeme se těšit na dobrou úrodu trnek. Zatím je jich na stromech dost,“ uvedl páleničář Michal Kovář.

Milovníci pálenek se však nenechají odradit ani špatnou úrodou a snaží se najít alternativní ovoce pro „zkapalnění“. Špendlíkovice či oskerušovice už asi nikoho nepřekvapí, ale stále více se objevují i vzorky kuriózních pálenek. „Pálil jsem višně, ryngle, mirabelky nebo špendlíky. Zkoušel jsem už i kiwi, ale to jen v menším množství, chuťově to ale nebyla žádná sláva. Stejně tak třešně byly zklamáním,“ uvedl Vojtěch Johaník z Uherského Hradiště.

V kurzu je mezi lidmi hlavně jižní ovoce. „Předloni se mi podařilo levně koupit pomeranče. Některé začínaly trochu hnít, ale vrhli jsme se na to s celou rodinou, nadělali z nich kvas a pálenka byla taková, že se všichni olizovali,“ vzpomíná Jiří Kelíšek z Uherského Hradiště.

Stále obvyklejší hlavně při horší úrodě ovoce je smíchávání plodin. „Děda pálívá takový letní mix, do kterého přidává meruňky, jablka, broskve, třešně a tak dál. Zatím jsem to neochutnala, ale prý je to dobré,“ říká Lucie Janíková. Chuť však není vždy taková, jak konzument očekává. „Kamarádka mi kdysi dala ochutnat borůvkovici, ale moc mi nejela,“ připustila Alžběta Stromšíková.

Mezi provozovateli pálenic rarity v bečkách moc oblíbené nejsou. „Nejneobvyklejší, co jsme pálili, bylo asi staré víno nebo černý rybíz. Kromě peckovin ale nic další pálit nesmíme,“ uvedl František Anger z hlucké pálenice.

Klasická slivovice dominuje také v Bystřici pod Lopeníkem. „Nevzpomínám si, že bychom pálili něco neobvyklé. Jen to co se běžně pálívá,“ řekla Ludmila Savarová z lopenické pálenice. Především běžné ovoce se pálí také na Bojkovicku. „Pálíme jenom třešně, hrušky, mirabelky a další běžné ovoce,“ vyjmenoval Ludvík Kuchař z pálenice v Bojkovicích.

Křemeček: Slivovice je moravské tekuté zlato

Známý karikaturista Ivan Křemeček pořádá jeden z nejneobvyklejších koštů na Slovácku. Čtyřiačtyřicetiletý umělec ze Včelar pověděl Slováckému deníku o svém vztahu k pálenkám.

close zoom_in Prozraďte, jaký máte vztah k pálence? Pijete ji?

Dříve jsem ji pil – dneska ji už jenom vychutnávám. S odstupem času jsem v ní začal hledat něco jiného než jen veselou náladu. Našel jsem v ní moravské tekuté zlato na světě nenapodobitelné a absolutně nedoceněné.

Jakou nejexotičtější jste ochutnal a kde to bylo?

Asi při přejezdu na kolech vysoko v horách v Albánii. Více než 70% pálenku nám nabídli místní usedlíci, když tam jen tak seděli na návsi a popíjeli ji. Dali jsme jim okoštovat na oplátku tu naši, ale zdála se jim být moc slabá.

Vy sám sbíráte kvas a necháváte si vypálit vlastní slivovici?

Ano, nechávám si pálit moji vlastní slivovici, vlastníma rukama nasbíranou. Jiný vzorek nikdy tak nedoceníte, než ten svůj vlastní. Asi proto, že víte, kolik moc je v té nádherně vonící a křišťálově svítící tekutině ukryté práce. Každý archivní vzorek opatřím originálně malovanou etiketou a připíši k ní, jaká zrovna ten rok byla úroda. Vzniká mi tak vlastně ze vzorků takový skleněný kalendář.

Jste pořadatelem netypického koštu, jak jste se k tomu dostal a kde vznikl prvotní nápad?

S nápadem udělat košt baňku přišel můj kamarád a současný prezident koštu Fanoš Janků. Rozvinuli jsme ho postupně do podoby Včelarské baňky. Velký vyřezávaný putovní pohár ve tvaru abnormálně prsaté včely má na svém kontě již deset vzorečků nejlepší slivovice. Co vzorek, to jeden uskutečněný ročník.

Jaké jsou v současné době vaše pracovní aktivity?

Asi čekáte, že někde při sběru trnek, ale nově podsazené trnečky a durancie jsou zatím mladé, takže úrodu jen občas přeletím. Věnuji se hlavně malování vtipů, karikatur, bodypaintingu, reklamních obrázků, píši do cestovatelských časopisů a díky svému povolání jsem často na cestách. Ukázky mých prací a vlastně toho, co dělám, jsou k vidění také na webových stránkách kremecek.com. (bm)

Martin Nevyjel, Michaela Hrubšová