Stejně tomu bude i letos. Od 15 hodin se v kostele uskuteční koncert. A co od něj můžete čekat, prozradil primáš Stanislav Gabriel.

Často koncertuje v kostelích. Jaký je pro vás, jako muzikanty, rozdíl mezi klasickým vystoupením a tím v chrámu?

To chrámové vystoupení má obyčejně ještě jiný rozměr. Člověka to sice trochu svazuje, nemůže si dovolit všechno tak, jak by tomu bylo někde na kulturáku, ale to prostředí kostela obohacuje koncert o zvláštní oduševnělou náladu a zintenzivňuje prožitek.

Zdá se to, nebo je pravda, že vánoční koncerty jsou zárukou velké návštěvnosti? Vyvolávají Vánoce v lidech touhu po hudbě či koncertu?

Takto se to opravdu nedá posoudit. Myslím, že Češi jsou stále ještě kulturním národem, který si umí vážit nejen odkazu svých předků, ale sám aktivně vyhledává různé druhy hudby, a to bez ohledu na Vánoce. Jisté kouzlo ale Vánoce bezesporu mají.

Ani spojení klasické cimbálové muziky a kostelu není úplně tradiční. Je to záležitost posledních let, nebo i v minulosti hrály v kostelích cimbálové muziky?

Není to opravdu vůbec běžné. Pro kostel bývala dříve určena pouze hudba duchovní. I proto jsme rádi, že tuto možnost, hrát v chrámu hudbu spíše světskou, máme.

Neřešíte třeba problém s akustikou či ozvučením? I technicky musí přece vystoupení v chrámu mít nějaká specifika, ne?

S tím jsou problémy téměř pokaždé. Velký prostor kostela má obvykle dlouhý dozvuk. I pro zkušené zvukaře je to vždy velký oříšek. Pokaždé to nedopadne, jak by si člověk představoval.

Jaké písničky jste si pro letošní vystoupení v Hradišti připravili? V jaké budete hrát sestavě? Mohou se návštěvníci těšit na nějaké pásmo, jako třeba vloni to moderované Josefem Kubáníkem?

Opět to bude tak půl napůl. Klasické lidové koledy v našich úpravách, ale i uměle vytvořené skladby od Pavla Šafaříka. Pokud nám bude štěstí přát, měla by kapela být kompletní, a to i včetně sólistů – Stanislava Gabriela staršího, Terezy Habartové a Kristýny Daňhelové. Pan farář Jan Turko připravil do pořadu výňatky textů z evangelia, které přednese David Pavlíček. Tentokrát jsme na koncert přizvali jako hosta Smíšený pěvecký sbor Stojanova gymnázia z Velehradu, který vystoupí pod vedením sbormistra Filipa Macka. Na koncertě zazní také varhanní skladby v podání pana Karla Dýnky.

Konec roku je čas bilancování. Dokážete letošní úspěchy i neúspěchy vaší muziky shrnout do několika vět?

Zatím jsme nad tím nepřemýšleli. Něco vyšlo nad očekávání dobře, s něčím jsme spokojeni nebyli, budeme na tom muset ještě zapracovat. Pro mě je vždy rozhodující, abychom se posunuli zase o kousek dál. Mám pocit, že letos se nám to podařilo.

Prý nabíráte nový směr a od tradiční muziky se zkoušíte posouvat i k netradičnějším úpravám. Co je na tom pravdy?

Ano, je to pravda. I když slovo úprava nevystihuje to, o co se teď budeme snažit. Chtěli bychom udělat projekt z naší autorské hudby a textů.

Co nějaké nové cédéčko? Je v plánu?

Nové CD bude. Tentokrát máme připraveno vánoční.

Pozná se to, že jste z muzikantské rodiny i na Vánoce? Zpíváte doma třeba koledy?

Ale ano, u nás se docela zpívá. Hlavně mladší syn Petr zpívá rád. Teď už mě synové sami uhánějí, že se chtějí naučit nějaké koledy.

Máte mezi koledami tu, kterou máte nejraději? Nebo tu, kterou nejraději hrajete?

Ani ne. Všechny jsou krásné. Je to asi tím, že jsou pro nás poselstvím o lásce.