Kukátko Uherskobrodska klikni ZDE

Jeho pánem byl rytíř, který se vyznačoval neobyčejnou lakotností. V hradu, jako v obrovské kamenné klenotnici, shromažďoval zlato a jiné bohatství a o nic jiného neměl zájem. Když procházel sály s truhlicemi přetékajícími vzácnými věcmi, pořád mu připadalo, že má stále ještě příliš málo, a přemýšlel, jak získat ještě více. Nenapadlo ho nikdy nic jiného než ještě více ždímat, utiskovat a okrádat své poddané.

Nakonec přišla Žižkova vojska

Unavení, tělesně vyčerpaní lidé s vyprahlými hrdly se vraceli z roboty, až když houstla tma. Všichni spěchali, aby ze svých políček alespoň část skromné úrody svezli do dřevených stodůlek. Ano, takový máme život, ve dne na panské a teprve v noci na své, vzdychali sedláci. Žně nebraly konce a bída hleděla ze všech koutů venkovských chalup. To na Zuvačově je jiná, říkali si lidé, neboť se proslýchalo o ohromném bohatství rytíře. Čím dál tím častěji obracel lid hněvivé zraky k Zuvačovu. Čekal na svou příležitost. A ta přišla v podobě Žižkova vojska. Majitelé hradů a tvrzí si dovedli své poklady velmi dobře schovat a strážit. Ale byly doby, kdy si přece jen nebyli se svými cennostmi na hradě jistí. Taková doba nyní nastala.

Žižka táhl poprvé na Moravu, do Rakous a do Uher až k Trnavě na podzim roku 1423, ale byl zde stále Uhry znepokojován, a proto ustoupil přes Holíč zpět do Čech. Podruhé se chystal na Moravu a do Uher také na podzim, ale až následujícího roku. Zemřel však při tomto tažení 11. října 1424 u Přibyslavi a od dalšího tažení bylo tehdy upuštěno. Husité, zvláště sirotci s Prokopem Holým táhli do Uher až v r. 1431. Vojsko se dostalo do Pováží k Trenčínu, bylo však pronásledováno nejen uherskými vojsky, ale i velikou nepřízní počasí. Proto ustoupilo buď dolinou starohrozenkovskou nebo bošáckou až k Bánovu, kde 9. listopadu 1431 došlo k veliké bitvě. Obyvatelé Komně se přidali k husitským vojskům. Bitva skončila pro husity vítězně a v boji byl zničen nejen bánovský hrad, ale i Zuvačov nad Komňou.

Rytíř předvídal smutný konec svého hradu. Aby zachránil alespoň své poklady, převážel je sám tajně v noci do hluboké skrýše na Hradské Nivě u Bojkovic a na mnohá jiná místa v kraji. Jak rytíř skončil, nevíme, ale Zuvačov byl vydrancován a vypálen.
Poklad prý hlídal černý pes

Nikdo ho již neopravil, a tak se pozvolna proměnil ve zříceninu. Komňané po léta vozili z něho kámen na svá obydlí. Bojkované se později dozvěděli o tajné skrýši na Hradské Nivě. Mnohokrát se pokoušeli o nalezeni pokladu, ale neměli štěstí. Poklad prý hlídal velký černý pes, který se zjevoval v pravé poledne. Část pokladu zlatých a stříbrných mincí byla nalezena v r. 1905 náhodou chudým sirotkem pod zaniklým hradem Zuvačovem, na úpatí Bučníku. Poklad byl ukryt v měděném kotlíčku.

Najděte pověst za stokorunu

Každou středu bude právě toto místo v našem Kukátku z Uherskobrodska věnováno historii. A to historii známé i té méně známé. Dozvíte se zde o tajemných místech regionu, o téměř zapomenutých či zmizelých stavbách, o místech, kde přebývaly slavné osobnosti. A kde jinde odstartovat lehce historicky naladěný seriál než v té nejdávnější minulosti. V dobách mýtů, bájí a pověstí. Nashromáždili jsme pro vás dvacítku těch méně známých, ale i těch, které jste možná slyšeli od svých babiček či prababiček. Ale protože pověst je ústně tradovaná, může se stát, že se našim redaktorům nepodařilo zachytit všechny. Pokud tedy znáte pověst, o které si myslíte, že ji Slovácký deník nenašel, tak ji pošlete na e-mail jitka.machalkova@denik.cz nebo na adresu redakce. Pokud budete mít pravdu a my ji skutečně ve svých záznamech mít nebudeme, dostanete od redakce vyplacenou stokorunu a my vaši pověst zveřejníme.