Skončit mohou i tak, že o opravě chodníku v Boršicích se bude rozhodovat v Buchlovicích. Tak se rýsuje budoucnost.

To je jen jedna z nepříjemných informací, s kterými se vrátila dvojice slováckých starostek ze Senátu, kam původně přijely na seminář věnovaný daním. Starostka Kunovic Ivana Majíčková a její kolegyně z Popovic Jitka Nováková se mimo jiné dozvěděly, že obce asi přijdou o část peněz, které plynou do jejich kasy. Vláda totiž chce snížit procentuální podíl malých obcí na plánovaném zvýšení DPH. „Z prezentace zástupců ministerstva financí jasně vyplynulo, že obce hospodařit umí, ale stát nikoliv,“ zlobila se starostka Kunovic. Obce si podle ní peníze zaslouží, protože jejich zadluženost je výrazně nižší než zadluženost státu. Podle ministerského náměstka Jana Gregora je špatný celý systém. „Územní strukturu České republiky je třeba řešit,“ prohlásil. Slovácká senátorka Hana Doupovcová s ním však nesouhlasí. „Ministerstvo financí by si asi přálo centralizované nakládání s penězi. Já jsem pro co největší samostatnost obcí a měst,“ tvrdí Doupovcová.

Náměstek Gregor v bouřlivé diskuzi argumentoval tím, že dnes je v České republice 6 245 obcí. Obdobný model, který prý stojí nepřiměřeně moc peněz, údajně funguje jenom ve Francii.

Starostky ze Slovácka v současnosti nejvíce pálí nespravedlivé rozdělování daní. „Chtěli bychom spravedlivější systém. Přerozdělování peněz ze státního rozpočtu je pro malé obce nespravedlivé,“ myslí si Majíčková a dodává, že Spolek pro obnovu venkova ČR proto žádá, aby vláda zákon o rozpočtovém určení daní změnila. S ní souhlasí i starostka Popovic. „Informace o přípravách nového rozpočtového určení daní byly sice zajímavé, ale pro starosty malých obcí málo optimistické,“ prohlásila Nováková.

Nejvíce nespokojeni jsou však lidé z vesnic. „Nejlepší by bylo, aby peníze plynuly přímo do obcí. Náš starosta by je určitě investoval lépe, než někdo, kdo tu ani nežije. Celé se mi to nelíbí,“ komentovala připravované změny Hana Konečná z Velehradu.

Martin Nevyjel, Blanka Malušová