Jinak hra v tomto zápase moc ke chválení nebyla. První půle katastrofa. Hodnocení druhých pětačtyřiceti minut bych přirovnal ke slovům našeho súseda. Tomu když dáte ochutnat víno nevalné chuti, tak vždycky říká: „No, dá sa ......... ale enom svařit.“ Takže, dalo sa sem tam na to dívat. Ale vskutku, žádná sláva. Pochvalu si zasloužili hlavně fanoušci. Ti svůj nesouhlas s výkony mužstva dali najevo ve stylu ženské moudrosti. Když hráči nastupovali na zelený trávník, bylo ticho jako po manželské rozepři. Slovácký kotel zel prázdnotou tak jako někdy manželské lože. Jenže pak, stejně jako to nevydrží ženy, tak ani fanoušci tento stav nevydrželi a vrátili se do svého sektoru. Na stadionu se opět rozhostila fotbalová atmosféra. Bohužel ale hřiště to příliš nezasáhlo. Fotbal plakal dál. Zajímavý pohled byl snad jen na domácího záložníka Zelenku. Ten se zřejmě chtěl ukázat v nejlepším světle před televizními kamerami, a tak místo aby se zajímal o fotbalový míč, tak si neustále upravoval svůj účes a vracel čelenku na správné místo. Asi to nebude ten správný hráč pro televizní zápasy. Ještě štěstí, že bojovník Ondřejka se rozhodl oslavit své dvaadvacáté narozeniny gólem, který zajistil Slovácku tři body. Hráči by však měli také poděkovat gólmanu Filipkovi. Ten si hřiště spletl s rejem čarodějnic a vytahoval jeden kouzelný zákrok za druhým. Doufám, že si podobné zákroky nechal i na sobotní utkání s Příbramí. Právě v tento den se slaví státní svátek, den vítězství nad fašismem. Tentokrát to snad bude znamenat také den vítězství nad sestupovými starostmi. Kéž by to byla pravda.

Trochu mne, pobavil i Českomoravský fotbalový svaz, který obnovil spolupráci s fanklubem české reprezentace. Hlavním důvodem je prý přednostní prodej vstupenek organizovaným fanouškům. Heslo této akce je: „Fanoušek má vždy přednost.“ Nedávný audit totiž ukázal, že minulé vedení svazu chybně postupovalo při distribuci vstupenek na mistrovství světa a Evropy, čímž vznikla českému fotbalu finanční ztráta. Chlapci si totiž rozdali lístky mezi sebou. Také mne zaujala slova šéfa marketingové agentury fotbalového svazu STES Davida Duška, který prohlásil: „Pokud chceme oblast merchandisingu víc nakopnout, musíme v období úspěchů českého fotbalu rozšířit prodejní síť.“ Nevím, o jakých úspěších mluví, ale fanouškům je jistě vše jasné ........ a pokud vám nic neříká „merchandising“, tak to je česky řečeno forma obchodního úsilí vedoucí ke zvýšení zisku společnosti. A právě STES se nejlépe předvedla při přátelském utkání jednadvacítky v Uh. Hradišti s Finskem, kdy regionálním televizím zakázala z tohoto utkání natočit minutové šoty. Asi aby nepřišla o „merchandising“. Naštěstí ten fotbal byl tak strašný, že firma STES svým zákazem vlastně prospěla nejen regionálním televizím, ale také českému fotbalu. Nikdo se na to nemusel dívat. Je vidět, že vše funguje, jak fungovat má.

Vojtěch Johaník