Můžete prozradit základní informace o závodě samotném?
Slovácký okruh o Cenu Bohumila Kováře je závod silničních motocyklů, který je rozdělen do několika kategorií. Největší zastoupení mají historické motocykly třídy Klasik vyrobené do roku 1972. Tento úvodní závod letošní sezony je zařazen do pětidílného seriálu přeboru ČR a je vypsán v pěti kategoriích dle obsahu motorů do 175 ccm, 250 ccm, 350 cc, 500 ccm a do 750 ccm. Dalším závodem je Mistrovství ČR třídy supermono, dále pak letošní novinka – Pohár SZM přírodních okruhů v kategoriích do125 SP a GP a do 250 SP a GP . Velmi atraktivním zpestřením je určitě jízda pravidelnosti sidecarů,kde startují hned čtyři domácí dvojice Motosportklubu Uherské Hradiště.

Kolik jezdců je přihlášených a které vidíte jako nejvýznamnější?
Na letošní VIII. ročník Slováckého okruhu se prozatím přihlásilo rekordních 276 strojů.Na startu klasiků nebudou chybět jezdecké legendy zvučných jmen, domácí František Mrázek, Milan Šobáň, Karel Kalina, Pavel Navrátil, Libor Kamenický a Oldřich Podlipný z Hořic, Eduard Klimek z Kyjova Martin Veselý z Brna, Heinz Rössner, René Lohze Henrik Foit a Johanes Kehrer z Německa, Johan Furböck a Martin Loicht z Rakouska a samozřejmě bych nejraději vyjmenoval všech dalších asi 230 jezdců, kteří se závodu zúčastní.

Silniční závody se jezdí zajisté na běžných městských silnicích. Jak je zajištěna bezpečnost jezdců a diváků? Kdo je dohlížitelem nad bezchybným chodem celého průběhu podniku?
Celou trať je v podstatě nutné vytyčit a postavit tak, aby odpovídala technickým předpisům, ale také požadavkům ekologického řádu. Na vše potřebné dohlíží činovníci delegovaní sportovní autoritou Autoklubu české republiky. Tato tříčlenná JURY a Ředitel závodu si pak velmi pečlivě hlídají zejména vytyčení nebezpečných zakázaných zón a především také počet a rozmístění traťových komisařů, pořadatelů, sanitních vozidel, hasičů a bezpečnostních prvků v okolí tratě. Pořadatelský sbor je po dobu konání celé třídenní akce v kontaktu a spolupráci se Záchrannou službou Zlínského kraje a Policií ČR. Závod je dle sportovních řádů pojištěn u pojišťovny CPP, a.s., Vienna Insurance Group.

Jak probíhala příprava celé akce a komu vlastně poděkovat?
Příprava celé akce začíná listopadem předchozího roku zápisem do kalendáře UEM a vyřizováním potřebných legislativních náležitostí. S blížícím se termínem vlastního závodu pak pochopitelně intenzivně stoupá aktivita odpovědných pořadatelů a vše vrcholí letos od pátku 7. 5. 2010 do neděle 9. 5. 2010 kdy pořadatelský sbor čítající na 200 dobrovolníků vlastně celý závod zajistí. Nechci na nikoho zapomnět a uvádět všechna jména by byl dlouhý seznam, protože nezastupitelnou roli hraje každý zapojený jednotlivec. Poděkování jistě patří všem rovným dílem a to nejenom pořadatelům, ale i firmám a institucím, sponzorům, úřadům zkrátka všem, kteří jsou do této akce nějakým způsobem zapojeni.

Co byste mohl prozradit k ekologii závodů?
Jak jsem již ale uváděl, musí být závod zajištěn také dle pravidel ekologického řádu, kde bych mohl citovat spoustu podmínek a požadavků, jak přímo pro jezdce, tak i pro pořadatele . Ale také tohle mají pod kontrolou jak delegovaní činovníci, tak také techničtí traťoví komisaři, pod jejichž přísným dozorem je každý motocykl, který na trať vyjíždí. Každé z deseti stanovišt profesionálních pořadatelských postů je rovněž vybaveno dle předpisů potřebným materiálem pro mimořádný případ úniku například ropných látek. Pořadatelsky jsme pak samozřejmě zodpovědní za to, aby bylo vše uklizeno a dáno do pořádku v co nejkratší době po ukončení celé akce.

A kdo byl Bohumil Kovář?
Slavný motocyklový závodník se narodil 29. listopadu 1932 v Uherském Hradišti. O závodění se začal zajímat v sedmnácti letech, kdy si se svým tatínkem sestrojil první motocykl. Zpočátku ho bral jen jako koníčka a jezdil spíše městské okruhy. Slavil takové úspěchy, že si ho všimli v továrně na motocykly v Povážské Bystrici a nabídli mu jezdit v jejich barvách. Povážský Tatran, na kterém Kovář sklízel hodně úspěchů, tím získal velkou proslulost. Během svého závodnického života vyzkoušel nejen obrovské množství okruhů v Československu, ale i v Holandsku, Belgii, Německu, Itálii. Jezdil na několika značkách motocyklů a různých kubaturách, například na Jawě 250, strakonické ČZ 150 a 125, s níž obsadil v roce 1963 v celkovém hodnocení sedmé místo na Mistrovství Československa. O šest let později získal zase na Tatranu s obsahem 50 ccm titul historicky prvního mistra Československa v této třídě. Se stejným strojem skončil druhý v jugoslávské Opatii. V tomto závodě startoval také s ČZ o obsahu 125 ccm, utrpěl však vážný úraz a rozhodl se kariéru závodníka ukončit. Nadále se stýkal s jezdci zvučných jmen. Nechyběl mezi nimi Giacomo Agátini, Gilberto Parlotti, František Šťastný, Václav Parus nebo František Mrázek. Bohumil Kovář zemřel v roce 2000 v Uherském Hradišti.

Pavla Pospíšilová