Kniha přibližuje názory odborníků na tento zvyk, ale je současně i časovým a kalendářním vysvětlením tradice.

„K jízdě králů neodmyslitelně patří také koně, proto jsme do textu zařadili i kapitolu pojmenovanou Zemědělská otázka o chovu koní v Kunovicích,“ poznamenala autorka Romana Habartová.

Hlavním obsahem díla je ale vyprávění pamětníků, organizátorů i přímých účastníků světoznámé jízdy. Ta má podle pověsti symbolizovat útěk krále v přestrojení za ženu.

„Pověst je situována do Bílovic, do doby česko–uherské války, kterou spolu vedli český král Jiří z Poděbrad a jeho zeť, uherský král Matyáš Korvín. Ten byl prý v bitvě, k níž došlo v roce 1469 nedaleko takzvaného hrubého boru, na hlavu poražen a sotva spasil holý život. Aby nebyl poznán a zajat, převlékl se do ženského oděvu, tvář zahalil pentlemi a obklopen svou družinou vracel se pomezím na své sídlo v Trenčíně,“ vysvětlil původ tradice folklorista Jiří Jilík.
Součástí pátečního křtu publikace bylo rovněž vystoupení ženského a mužského sboru z Kunovic a souborů Tetičky a Handrlák. Zahrály také cimbálové muziky Ohnica a Kunovjané.