Kukátko Uherskobrodska klikni ZDE


Byly plné manganu, fosfátů, chromu a dalších látek maskovaných pod neškodným a nic neříkajícím označením průmyslový odpad. Obě laguny se do roku 1989 staly skládkou nepotřebného, velmi škodlivého materiálu, kterého se tehdejší vedení podniku pohodlně zbavovalo jeho odkládáním doslova za plot areálu firmy.

Tisíce kubíků putovaly na skládku

„Jednalo se o dvě laguny o celkové rozloze dva tisíce čtverečních metrů, v kterých byly uloženy odpady z produkce galvanovny a povrchové úpravy kovů zatížené těžkými kovy a ropnými látkami. Vzhledem k nevhodnosti umístění lagun a jejich obsahu bylo rozhodnuto o jejich odtěžení, dekontaminaci odtěžených odpadů a jejich následném uložení na prakšickou skládku,“ poznamenal Miloš Šťastný z Odboru životního prostředí Zlínského kraje. Od letošního července do konce října, pouhé tři čtvrtě kilometru od obydlené části města, tak nepřetržitě skládku likvidovalo osm lidí s několika stroji. „Na rekultivaci se podílí těžká technika. Likvidace není pro pracovníky nebezpečná, používají-li běžné ochranné pracovní pomůcky,“ informoval starosta Bojkovic František Slavíček za město coby investora akce, která přišla daňové poplatníky na 22 milionů korun. Většinu z nich zaplatilo ministerstvo financí, milion přidal Zlínský kraj. Jisté je, že dnes byste ta místa určitě nepoznali. Buldozery urovnaly terén a půda doplněná humusem a osetá travou se promění v louku.

Odpad čeká dekontaminace

A co se nakonec stalo s „průmyslovým odpadem“ na prakšické skládce? „Pomocí speciálních technologií se zpracovává na dekontaminační ploše. Až se zbaví nebezpečných vlastností, použije se vesměs jako materiál pro technické zabezpečení provozu skládek,“ řekl jednatel společnosti RUMPOLD v Uherském Brodě Miroslav Žmolík.

V případě dalších nebezpečných uložišť, hrozících kontaminací spodních vod, mají krajští úředníci jasno. „Všechny staré zátěže na území Zlínského kraje jsou inventarizovány, postupně jsou k nim shromažďovány podklady a stanoví se následný postup jejich řešení,“ tvrdí s nádechem definitivy strohý úřední jazyk.

Zeptali jsme se starosty Bojkovic Františka Slavíčka

Několik velmi stručných odpovědí stačilo starostovi Bojkovic Františku Slavíčkovi k tomu, aby popsal momentální situaci kolem likvidace odpadů, které na dno lagun na okraji katastru města nechalo před rokem 1989 ukládat vedení podniku Zeveta.Toto nechvalné dědictví socialistického způsobu hospodaření přišlo náš současný stát na 22 milionů korun.

V jaké vzdálenosti od obydlené části Bojkovic se laguny nacházejí ?

Laguny jsou vzdálené od nejbližšího obydlí v Bojkovicích zhruba tři čtvrtě kilometru.

Jaká technika je do odklízení kontaminované půdy zapojena a do jaké míry je likvidace nebezpečná pro dělníky, kteří ji provádějí?

Na rekultivaci se podílí těžká technika. Likvidace není pro pracovníky nebezpečná, používají-li běžné ochranné pracovní pomůcky.

Co vznikne na místě lagun, až bude odpad zlikvidován?

Terén necháme urovnat, půdu doplníme humusem a osejeme ji, aby tam mohla vzniknout louka.

Na kolik peněz likvidace odpadů přijde a kdo všechno ji zaplatí?

Celkové náklady na sanaci kontaminované zeminy přijdou na 22 milionů korun. Z toho 19 milionů korun uhradilo ministerstvo financí a milionem korun přispěl Zlínský kraj.

Na které skládce ve finále vytěžené kontaminované podloží lagun skončí?

O likvidaci se stará společnost RUMPOLD, která má skládku mezi Prakšicemi a Uherským Brodem.