• Kamarádovi volala maminka: „Jožine, jak dlúho byly ty játrové knedlíčky v mrazáku? Vařila sem jich asi hodinu a furt byly tuhé, tak sem snědla enom tři.“ Kamaráda už podobné věci nerozhází. „Mami, gratuluju ti. Včera sis osolila kafe a teď jsi povečeřela krmení pro ryby.“

• Nakupoval jsem v elektru, když vtom na mě prstem asi pětiletá holčička a zvolala k mamince: „To je to prase, o kterém jsem ti vyprávěla!“ Lekl jsem se, že bych mohl být křivě obviněn z nekalostí a dal se na útěk. Když jsem se na schodech otočil, spatřil jsem, že za mnou byla velká obrazovka, kde vysílali seriál Přátelé zeleného údolí a mezi jehličnany se proháněl statný divočák. Ulevilo se mi.

• Objednal jsem si v pondělí na oběd krůtí řízečky. Měl jsem velký hlad. Když se servírka s očekávaným jídlem objevila ve dveřích, zvolal jsem radostí: „Už sa nese, morka!“ a slečna se urazila.

• Potkala mě na ulici divačka. „Pane Kubáníku, moc pozdravujte herce Petra Čagánka. Má to teď těžké. Zkouší hlavní roli v novém muzikálu a ještě je nemocný.“ Když jsem se ptal, jak na to přišla, odpověděla, že nedávno Petra zahlédla, jak na jedné diskotéce dostal epileptický záchvat. Uklidnil jsem ji. Petr je zcela v pořádku, on takhle tančí. Přeji všem veselý týden.

Josef Kubáník