Autorka, která se tvorbě obřadního vizovického pečiva věnuje přes dvacet let, z toho šestnáct let je jejím řemeslem, nedělá na předváděcích akcích s ukázkami tvorby vizovického pečiva, které má zlatavou barvu obilí, žádné drahoty. „Na vánočním jarmarku si rozhodně nemůžu rozbalit před stánkem malý stoleček a tvořit na něm figurky z těsta. Umrzly by mně prsty,“ běduje Fialová.
Její stánek plný figurálního pečiva měl své barvy, svá zneklidňující překvapení. K tvorbě vizovického pečiva, které ji naučila manželova sestra Světlana, se toho moc nepotřebuje. „Nejraději dělám těsto nikoliv z hladké, ale z chlebové mouky, aby figurky měly zlatavou barvu zralého obilí. Pak je potřeba ještě voda, trocha octa a ušlehané vejce na potření figurek. A pracovní nářadí? Stačí malý váleček, nůž, nůžky, jehlice, pinzeta a v kelímku nějaká drobná semínka, která se používají na oči postaviček,“ okomentovala recept lidová umělkyně.

Nejdříve je podle ní potřeba dobře zpracovat těsto, z něhož potom tvoří figurky. „Vypadá to pro začátek spíše jako dětské kuchaření. Zpod mých dlaní vyrůstají válečky, obloučky, lístky… Několikrát pak mávnu nožíkem a už se na vále usmívá sluníčko,“ říká Fialová. Miniaturní tvary prý rostou pod jejíma rukama tak samozřejmě, jako vyrůstá strom nebo květ. Po chvilce přibude veveřička, ježek, holubička a další figurky, které pak musí jít na tři až čtyři hodiny do mírně vyhřáté trouby, kde se pomalu pečou – nebo spíše suší. Motivy pro tradiční vizovické pečivo mají podle tvůrkyně předepsaná pravidla. Stylově čisté jsou jen určité druhy postav a domácích zvířat. Nepatří mezi ně žádná exotická zvířata, třeba sloni či velbloudi.

„Vizovické pečivo šlo kdysi na odbyt po celý rok. V současné době je to s prodejem rok od roku horší. Zdá se mně, že to řemeslo, kterému se věnuji přes dvacet let, pomaličku zaniká,“ říká posmutněle Fialová. Na jarmarky do Hradiště ale jezdí ráda. „Ačkoliv jsem Brňačka, tam na jarmarcích vizovické pečivo neprodávám, protože pronájem stánku je tam hodně drahý. Na jarmarku v Hradišti zaplatím za stánek denně tři stovky. To je přijatelná cena,“ prozrazuje tvůrkyně figurek z chlebové mouky a vody.

Figurky z vizovického těsta, které její dovedné ruce vytvořily, dělají radost mnoha lidem v naší vlasti, ale také v Japonsku, Kanadě a v dalších zemích. „Málo je mezi veřejností známá symbolika figurek. Je jich na čtyřicet druhů. Tak například holubička přináší pokoj a mír, ježek má vypíchat nemoci, zajíček je symbolem přechodu jinocha v muže, žába čistí studně, pavouk má utkat štěstí, veveřička zase připomíná dobrou hospodyňku, ryba představuje mlčenlivost… No a panáček a panenka, to je šťastný milostný vztah,“ dodává zručná paní Fialová.