Hody na Velehradě

Sedmi ročníkům od znovuobnovených hodů na Velehradě vždycky přálo pěkné a slunečné počasí. Na něj, navzdory ne zrovna příznivé předpovědi meteorologů, spoléhali pořadatelé osmých hodů, velehradští přátelé folkloru při tamním obecním úřadě.

Když ale v sobotu hodinu po obědě začaly ze zakaboněné oblohy padat provazy deště, rozhodla se krojovaná chasa zvolit takzvanou mokrou variantu. V pláštěnkách a pod deštníky zamířila nikoliv na místo původně plánovaného srazu, kterým bylo parkoviště v centru obce, ale do baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Poté, co se krojovaní sešli pod kůrem chrámu, odebrali se v čele s podstárkem Vojtěchem Lužou nejmladším a dvacetiletými stárky, Antonínem Olivou a jeho přítelkyní Lucií Manovou, k děkovnému požehnání, které sloužil Václav Ježík.

Po obřadu se stárci vypařili jako pára nad hrncem a chasa si pro ně musela dojít domů. Ačkoliv se průvod krojovaných, doprovázený dechovou hudbou Straňanka, vydal pro své vládce ještě za mrholení, počasí se v průběhu odpoledne umoudřilo. A tak chasa, Velehradští a jejich hosté schovali pláštěnky a deštníky a mohli se nechat unášet duchem slováckých hodů s právem.

„Podle tradic jsem nejprve přivedl chasu k domu staršího stárka, kde nám vyšel v ústrety vládce hodů Antonín Oliva. Původně měl jít za podstárka jeho bratr Václav, ale protože se po nedávno prodělané operaci necítil nejlépe, vzal jsem za něj podstárkovskou funkci na sebe,“ svěřil se sympatický hodař Vojtěch Luža nejmladší. Funkce podstárka se na Velehradě zhostil už potřetí. Čtyřikrát před ním byl v obci podstárkem Ondřej Nevařil. „Ten se ale v polovině srpna oženil, takže letos už mohl jít jenom jako lajblista,“ poznamenala Evženie Úředníčková, jedna z organizátorek hodů.

Stárku a atribut hodů, právo, si vyzvedla chasa u Lužů v Zahradní ulici. „Ačkoliv jsem od svých patnáctin byla členkou hodové chasy už několikrát, letošní stárkování je mou premiérou,“ svěřila se Podolanka Lucie Manová, studentka filozofické fakulty v Olomouci. Netajila se ani tím, že k folkloru a udržování dávných tradic byla vedena už jako školačka v dětském souboru Popovjánek, který letos oslavil patnáctiny.

Než mohla chasa zamířit do zahrady Hotelu U Velehradu k hodové veselici, při níž vyhrávala Straňanka, loňská vítězka mistrovství Evropy dechových hudeb, a cimbálová muzika Mladý Včelaran, museli dojít krojovaní šohaji a děvčice požádat starostu obce o povolení hodů. Ten je povolil, s chasou si na jejich zdar vínem připil a sólo si se stárkou zatančil.

„Těší mě, že krojované hody s právem se na Velehradě staly tradicí, že i letos ta sláva navzdory popolednímu dešti překročila práh obce a přilákala obdivovatele folkloru z okolních vesnic,“ neskrýval radost Stanislav Gregůrek, první muž obce. Netajil se tím, že radnice poskytla chase na uspořádání hodů materiální a finanční pomoc.

Hody v Sušicích

Fotogalerie ze sušických hodů klikni ZDE

Když sušická omladina spolu s tamním obecním úřadem připravovala po jednačtyřiceti letech mariánské hody, netušila, že je bude hned v jejich počátku provázet déšť. Ten ale brzy vystřídalo polojasné počasí a v obci naplno zavládlo hodové veselí.

Po mši svaté, konané v kapli Panny Marie, se naskytla dvěma stovkám domácích i přespolních nádherná a okouzlující pestrost všudypřítomných krojů, do nichž byli oděni mládenci, děvčice i dětská drobotina. Krojovaná chasa, kterou doprovázela dechová hudba Boršičanka, zpívala, tančila a výskala, proudila vesnicí od jednoho stárka ke druhému.

Hlavními obřadníky obnovených mariánských hodů, u jejichž kolébky stály Věra Šilcová a Jana Křístková, se stali mladší stárci Lukáš Hubál a Buchlovičanka Alena Vávrová, starší stárci Martin Hamada a Veronika Křístková. Ta doma ukrývala zbrusu nové hodové právo, na němž byla část voniček, které před jednačtyřiceti lety zdobily právo tehdejší mladší stárky Věry Šilcové. Díky ní se dochovalo až do letošních obnovených hodů.

Poté, co starší stárka hodový atribut chase i veřejnosti představila, pozvala všechny přítomné k veselí, jaké už dlouho ve vesnici neměli. „Ochutnejte koláčků a vínečka, ať se Sušicemi nese veselá písnička,“ řekla jásavě devatenáctiletá starší stárka Veronika Křístková, studentka fotografie ve Zlíně. Chasa si mohla zazpívat a zatancovat nejen před domy stárků, ale také před radnicí, kde přišla starostku obce požádat o udělení hodového práva.

„Jak velí hodová tradice, zvu vás všechny k hodové muzice, abyste s námi veselí byli, jedli, pili a zpěvem nás podpořili. Chaso naše milená, hlavně ať jsi veselá. Dva dny jsou krátká doba velice, ty utečou jak voda v našem potoce,“ řekla první žena Sušic Vlasta Háblová. Jedním dechem podotkla, že spoléhá na to, že letošní obnovené hody by měly vést mladou generaci v obci k tomu, aby v nich pokračovala i v příštích letech.

„Chtěla bych jménem chasy poděkovat paní Heleně Pehalové z Old Stars Hradišťanu, která pro nás připravila taneční choreografii. Z počátku za námi jezdila na kole jednou týdně, o prázdninách dvakrát a před hody dokonce třikrát. Pod jejím vedením jsme pilovali tance a zpěv, abychom si neudělali hanbu,“ svěřila se Veronika Křístková.

Mladší stárka Alena Vávrová, kterou si sušická chasa vypůjčila z Buchlovic, zase ocenila, že se v malé obci našlo dost mladých lidí, kteří neváhali obětovat kus ze svého volného času, aby by byly hody ve vesnici obnoveny. „Sušická chasa mě na začátku prázdnin požádala, zda bych nechtěla jít za mladší stárku. Já jí to přislíbila. Jsem ráda, že jsem s tou skvělou partou mladých mohla na hody jít,“ pochvalovala si sedmnáctiletá studentka Stojanova gymnázia na Velehradě.

„Hody v Sušicích našly plný ohlas u tamních i přespolních občanů, kteří prožili výjimečné sobotní odpoledne, na které se hned tak nezapomene. Organizátorky hodů i mladí v krojích nastavili pro další roky laťku hodně vysoko,“ nechali se slyšet manželé Opravilovi z Uherského Hradiště.

Hody v Sadech

Fotogalerie z hodů v Sadech klikni ZDE

Třicet krojovaných párů slavilo o víkendu hody v Sadech. I když se z počátku zdálo, že Derflanům nebude přát počasí, nakonec se hody vydařily i bez stárků. V neděli se při nošení práva střídali čtyři bývalí stárci a pět stárkyň.„Zvolili jsme tuto variantu, protože jen stárci mají nárok nést právo a bez práva jsme jít nechtěli,“ okomentovala vybraný způsob jedna z bývalých stárek Radka Bečicová.

Absence vůdčího krojovaného páru byla jedinou vadou na kráse jinak početného průvodu, za který by se nemuseli stydět ani v okolních obcích. „Přemlouvání stárků letos bylo těžké. Ani ne tak potenciálních stárků a stárkyň jako jejich rodičů,“ vysvětlil Josef Hanáček, zkušený hodový matador. „Na příští rok však máme stárků dost. Stejně jako loni na letošek,“ dodal lehce ironicky Hanáček. Právě on se spolu s Radkou Bečicovou a Hanou Surmovou ujal nacvičování besedy. Ta se skládala zejména ze sedlckých tanců z Dolního Němčí a Částkova. „Nacvičování bylo náročné, ale nakonec jsme to zvládli,“ popsala Radka Bečicová. Beseda sklidila v sobotu i v neděli velký a zasloužený úspěch.

Počet krojovaných v Derfli příznivě ovlivnila nová nastupující generace, která tvořila třetinu chasy. „Letos jdu hody poprvé. Je to pěkný zvyk. Příští rok určitě půjdu znova,“ svěřil se Michal Bartošík. Nedělního průvodu se účastnil také v tomto roce vzniklý mužský sbor JMF, jenž sdružuje zejména ženaté folkloristy ze Sadů, kteří mají chuť si zazpívat. Sady, nebo chcete-li Derfla, jsou jedinou obcí, kde se v sobotu vozí beran a hody se slaví v neděli. V ostatních obcích je pořadí dnů obrácené. Nepočítame-li Míkovice, kde se hoduje v neděli a v pondělí.

Zdeněk Skalička, Pavel Oškrkaný