Část z nich tvoří příjemné květiny vyzařující eleganci, klid a vyrovnanost. Na protějších výstavních panelech visí jejich pravý opak. Díla divoká nejen barevností, ale také osobitostí svého sdělení. Kombinace červené, modré, černé i dalších silných barev našince rázem přenese do rodiště autora těchto obrazů. Do exotické Arménie, do malé vesničky na úpatí biblické hory Ararat. Právě tam se totiž výtvarník Ašot Arakeljan narodil. „Jsem moc rád, že jste v takovém počtu přišli na výstavu jak dětských obrázků, tak především na zlatý hřeb dnešního odpoledne, kterým je zahájení výstavy arménského výtvarníka Ašota Arakeljana," vytrhává mne z mého přemítání nad obrazy mladý starosta Slavkova Libor Švardala, který se v úvodní řeči střídá s ředitelem základní školy.

Vzápětí přichází velká chvíle pro řadu přítomných dětí, které se zúčastnily výtvarné soutěže na téma Květiny jara. Dostávají totiž z rukou Ašota Arakeljana čestné uznání za svá díla. „Zasloužily byste dostat ocenění všichni. Namalovaly jste krásné obrázky," říká mírně dojatým hlasem arménský malíř a sleduje přitom, jak si děti z jeho rukou přebírají své diplomy a pyšně je nesou ukázat svým rodičům.

Po očku si přitom prohlíží Ašotovy obrazy, jež lemují celou místnost. Stejně jako ostatní diváci, kteří s větším a větším obdivem v očích pozorují přesné linky Ašotových děl, zatímco jim historik umění Oldřich Páleníček přibližuje historii arménského výtvarného umění. „Většina květin je malovaná špachtlí," zazní z úst historika věta, která vzbudila v místnosti nečekanou pozornost. Po slavnostním zahájení přichází skupinky návštěvníků těsně k obrazům a pozorují, jak asi Ašot maloval ty nádherné květiny tou špachtlí. Mne se přitom vybavují mé návštěvy v Ašotově ateliéru. Nejenom ono milé posezení u skleničky vína a až filozofická debata na budoucností Evropy. Především moment, kdy Ašot přichází ke stolu pokrytému novinami. Pokládá na něj přesně napnuté plátno, bere do rukou špachtli a naučeným hmatem na ni z tuby vytláčí barvu. Pak prostě udělá pár tahů po běloskvoucí se ploše a já už vidím list květiny. Druhá tuba, otočit obraz, jeden tah, druhý, třetí, pátý a už se rodí květina. Všem, kdo chtějí vidět opravdové kumšt a výtvarný koncert bych přál vidět Ašota při práci. Ti, kdo tuto možnost mít nebudou, se mohou až do 17. dubna přijet podívat na výstavu jeho děl v knihovně ve Slavkově.

Ašot Arakeljan je čestným členem katedry historie Arménie Jerevanského pedagogického institutu, členem Unie výtvarných umělců v ČR, Arménii i Náhorním Karabachu. V roce 1972 vystudoval Fakultu historie Pedagogického institutu v Jerevanu, kde po ukončení studia působil, jako vedoucí kabinetu a profesor historie Arménie. Na témže institutu vystudoval také moderní malbu. Každoročně se zúčastňuje mnoha kolektivních výstav jak v naší republice, tak v Německu, Itálii, Rusku, v Arménii a na Slovensku. S manželkou a dcerou žije v Horním Němčí.

Související Ve Slavkově kvete knihovna. Dětskými i arménskými díly