Pravé a původní hody se podle ní slavily až na podzim a značily poděkování za sklizenou úrodu.

„Hody znamenají vyjádření díků za sklizeň. Ty, které se konají v jarních či letních měsících, nejsou tradiční. Pravé jsou ty podzimní,“ vysvětlila etnografka Slováckého muzea Ludmila Tarcalová. Josef II. stanovil podle jejích slov termín konání hodů na třetí říjnovou neděli, avšak jednotlivé obce si datum upravily a přizpůsobily svátku patrona svého kostela, případně vysvěcení chrámu. „Svoji podobu si hody zachovaly až do současnosti, vždy byla jejich součástí mše svatá, stejně jako obchůzka. Nikdy se neobešly bez krojů,“ doplnila etnografka, podle níž slaví hody v každé vesnici. „Všude sice nejsou krojované, ale přesto je tam mají, akorát se slaví jinak,“ upozornila.

Nemusí být krojované, přesto je tam mají

Hody v Dolním Němčí jsou místními označované také jako salátové více čtěte zde. „To proto, že v té době začíná růst salát,“ říká o obecní tradici starosta Dolního Němčí František Hajdůch. Přestože nedílnou součástí hodů jsou kroje, v jeho obci je na sebe chasa pravidelně neobléká. „Hody sice slavíme každoročně, ale ty krojované s právem máme každý druhý rok,“ doplnil Hajdůch. Tato skutečnost je podle něj do určité míry ovlivněna také tím, že sehnat rok co rok stárky by bylo asi obtížné. „Hody má u nás na povel Národopisný krúžek Dolněmčan, jehož členové se střídají se stárkováním. Přestože přichází stále noví tanečníci, asi by byl problém zajistit stárky každý rok,“ konstatoval starosta, v jehož vesnici je kostel zasvěcený svatým Filipu a Jakubovi.

Na konci června hodují například v nedalekém Horním Němčí, a to v období svátku patronů tamního kostela, svatých Petra a Pavla. „Nějakou dobu jsme měli hody bez krojovaných. Letos ale budou i s chasou. Jejich organizace se totiž ujal místní taneční kroužek, což je pro zachování hodové tradice v obci dobrá cesta,“ naznačil starosta Horního Němčí Miroslav Bahula, podle něhož dosud při tamních oslavách chybělo hodové právo. Už napřesrok by tomu však mělo být jinak.

Jsou ale také obce, kde kromě hodů slaví navíc ještě i pouť. Jendou z nich je Velehrad. „Zatímco cyrilometodějská pouť, jakožto církevní oslava, bývá na začátku července, hody jsou spíše obecní slavností a připadají na první zářijový víkend. Termín jejich konání byl před lety vybrán čistě náhodou,“ uvedl velehradský starosta Stanislav Gregůrek.