Tato část lesa pod masivem Dolního Kobyláku se jmenuje Škrablavá. Studánka je opatřena skruží, překrytou dřevěným víkem, a obezděná kamennou zídkou s dolním odtokem. Na jejím dně leží vrstva písku. Už po prvním doušku zjistíte, že je zdejší voda velmi osvěžující.

Studánka náleží k jednomu z pramenů Divockého potoka. Bezprostředně sousedí s jedním ze tří kamenných mostů, sloužících už dlouhá léta k překlenutí hlubokých žlebů, jimiž je tato část Chřibů typická. Říká se tu U zlámaných mostů. Tento most, v pořadí první, je zajímavý nejen studánkou, ale přítomností jakési místnosti v jednom z jeho pilířů. Té využívají lesní dělníci a turisté při dešti. Třetí z mostů lidé jmenují Pachrův. Název dostal po Karlu Pacherovi, nadlesním Friessova velkostatku v Roštíně-Kamínce.

Více než sto let stojí nedaleko Hubertovy aleje, jíž se říká Zamilovaná, boží muka s obrázkem svatého Huberta. Tato alej navazuje na cestu vedoucí ze Škrablavé do Divok. Bývala oblíbeným místem někdejšího majitele zdouneckého velkostatku, který tu trávil poslední hodiny svého života. U obrázku je napsáno: „K upomínce na prince Bedřicha z Thurn-Taxisů, kterýžto za svítání (4. 5. 1906) zde naposled prodléval a téhož dne doma náhle zemřel." Majitel Zdounek, kníže Bedřich Arthur princ Thurn-Taxis, c. a k. komoří a generálmajor mimo službu, získal zdounecké panství sňatkem s Marií Josefou Lamberkovou, dámou paláce Jejího Veličenstva císařovny. Ta je spolu s ním získala podle odstupní smlouvy od své matky, Leopoldiny Lamberkové. Jejich dcera Karolina Marie Thurn- -Taxisová se v roce 1898 provdala za Bedřicha Jana hraběte Strachvice.

Neopomeňme zajímavost, že při cestě ze Zdounek na Bunč stávaly dvě nebo tři osady. První se jmenovala Světlá a stávala v místech, kde se nacházejí zbytky stejnojmenného panského dvora. Další stávala napůl cesty ze Světlé na Bunč a jmenovala se Kopa. Je zmiňována v zástavní listině krále Zigmunda v roce 1422 již jako pustá. Ve starší literatuře se uvádí, že myslivna na Bunči je prý poslední památkou zaniklé osady: „Roku 1481 čte se jako příslušenství panství zdouneckého puól vesky Rudy." Jedná se o jedinou zmínku o této vísce. Velmi problematické je tvrzení, že stávala v místech nynější myslivny na Bunči, jak se někteří domnívají. Přítomnost staršího osídlení v těchto místech ale není doložena.

Související Studánky vypravují příběhy: Studánka v Lipůvce

Autor: Jiří Blaha