Štědrý den v minulosti patřil k nejmagičtějším svátkům v roce
„V tento den se kladla sláma pod štědrovečerní stůl. Magická síla byla též připisována plachtě, která pokrývala štědrovečerní stůl. Hospodáři ji zjara používali jako rozsívky při setí, což jim mělo zaručit pěkné obilí a hojnost úrody,“ vzpomenula některé dřívější zvyky Habartová.
V dnešní době lidé na Slovácku některé tradice stále dodržují. „V Hluku jsme s dětmi chodívali po večeři hrát a zpívat známým pod okna koledy,“ prozradil ředitel ZUŠ Uherské Hradiště Stanislav Nemrava. Ředitelka hradišťské diakonie Zuzana Hoffmannová zase na Štědrý večer házela botou. Spadla špičkou ke dveřím a ona se opravdu do roka vdala.
Mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník tvrdí, že už doma raději jen zpívají koledy. „Dříve jsme zapalovali i svíčky, ale od té doby, co u nás při štědrovečerní večeři byli i hasiči, raději zůstáváme jen u těch koled,“ směje se Kubáník. Kouzelník Jiří Hadaš zapaluje adventní věnec, věší jmelí, brouká s rodinou koledy a všichni pijí na zdraví.
Štědrovečerní zvyky:
kladení slámy pod štědrovečerní stůl – aby byla hojná úroda
čarování se slámou – ženy se tak zbavovaly blech
zakopávání zbytků štědrovečerního jídla – dobrý vliv na úrodu
zkřížené sekery pod štědrovečerním stolem – proti nemocím a úrazům
omotávání noh stolu řetězem – proti zlodějům a bolení nohou
