Před čtyřmi lety UNESCO poprvé přizvalo ke kulatému stolu samosprávu. Do té doby totiž nehmotné statky zkoumali pouze odborníci a organizátoři cítili, že potřebují znát názor lidí, kteří působí přímo v nehmotné sféře. Tak vznikla samospráva. „Já jsem měl tu čest zastupovat nejenom Českou republiku, ale také středoevropský prostor. Celkem nás tam letos bylo okolo padesáti lidí,“ uvádí Pijáček.

Nejvíce účastníků konference bylo podle něj z Koreje, Pijáček se zúčastnil prvního a letošního ročníku. Na druhý a třetí ročník vyslal ty, kteří se pohybovali v prostředí, na které byla právě ten rok vyhlášena témata.

Není to soukromá turistika

„Považoval bych za nesmyslné dělat si z toho soukromou turistiku a jet tam v době, kdy vím, že v mém okolí jsou lidé, kteří se přímo podílí na tom aktuálním tématu. Vedoucí souboru Vlčnovjan a etnogra〜fka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová tam jeden rok přednášela na téma Udržení lidové kultury, což se od nás týkalo především souborů,“ říká. Na další konferenci Pijáček vyslal ředitelku místního Klubu sportu a kultury Zdenku Brandysovou. Ta hovořila o instituci, která se podílí na udržení a ochraně nehmotné kultury.

Pijáček si na letošní konferenci připravil referát na téma Udržitelný cestovní ruch v rámci lidového rituálu. „Vzpomínal jsem tam dobré a špatné příklady, co může turistický ruch buď poškodit, anebo naopak napomoci jeho udržení,“ sděluje. Mimo jiné hovořil na konferenci o jízdě králů, ale také o archeoskanzenu v Modré, jako o příkladu zachování lidové kultury.

Kromě angličtiny tam účastníci přednášeli referáty například v italštině či korejštině. Pijáčkův referát přednášela tlumočnice v angličtině. „Na první konferenci jeden z účastníků kategoricky trval na tom, že bude svůj referát číst v čínštině, a tak vedle něj stála dívka, která jej tlumočila do angličtiny,“ říká. Letos se kromě angličtiny referáty tlumočily také do francouzštiny, italštiny a do arabštiny.

Z každé konference vznikne deklarace, která se doplňuje o poznatky z příspěvků přednášejících a je následně distribuována pro všechny vlády světa. Součástí deklarace jsou také termíny dalších míst, kde se uskuteční další konference.

Za dva roky bude konference ve Vlčnově

Je známý termín pro rok 2010, a to bude Vlčnov. „Byli jsme osloveni, abychom setkání připravili. Vlčnov tedy bude pořadatelem, ale setkání se pravděpodobně uskuteční v Luhačovicích,“ tvrdí. Je tam podle něj lepší možnost ubytovat a připravit konferenční místo tak, aby to odpovídalo standardu. „Rok 2010 je symbolický, protože v té době již u nás dokončíme materiál, který odešleme do orgánu UNESCA. Jedná se o zápis fenoménu slovácká jízda králů do nehmotného dědictví světa. Termín konference také chceme situovat do období jízdy králů,“ dodává.

Úspěch nejde koupit za slivovici nebo koláčky

„Řada lidí si myslí, že zápis do UNESCA je automatický, což není pravda. Šance jsou vyšší u nehmotné kultury, asi šedesát procent, a u hmotné části je pravděpodobnost úspěchu padesát na padesát. Žádostí je totiž obrovské množství a úspěch se nedá koupit za slivovici nebo za koláčky,“ směje se. Zápis do památek UNESCA je nejvýznamnější certifikace na úrovni celé země.

Česká republika má zatím jediný fenomén

Česká republika má zatím pouze jediný zapsaný fenomén, a tím je verbuňk. Další, co bude letos zapsané, je masopust z oblasti Veselého kopce a v roce 2010 slovácká jízda králů. Republika může o nominaci žádat každé dva roky.

V rámci společného programu Pijáček zhlédl egyptské památky v bezprostřední blízkosti Káhiry, tedy pyramidy a egyptské muzeum. Čekala jej také asi dvacetiminutová projížďka po Nilu. Pijáček navštívil Egypt poprvé. „Příjemnou součástí konference jsou také obědy a večeře, které mají v Egyptě velmi významný společenský charakter. Jedna z večeří byla uspořádána s guvernérem Káhiry, který byl zároveň hostitelem konference. Další večeře se starostou Káhiry a s ministrem kultury Káhiry a jedna také s manželkou prezidenta Egyptu,“ vyjmenovává starosta.

Pepřová omáčka stále dokola

Co se týče jídla, snažili se účastníky konference organizátoři hostit tím nejlepším jídlem. Jelikož ale pokaždé obědvali nebo večeřeli jinde, jedli neustále telecí plátky v pepřové omáčce. Jediné, co se měnilo, byla podoba brambor. „Takže jako by u nás jedli na každý oběd a každou večeři svíčkovou nebo vepřo knedlo zelo. Egypťané mají rádi sladké, proto každé jídlo končilo kávou a něčím sladkým. Chutnala mi u nich káva i zákusky, ale telecí bych další týden už asi nevydržel. Co se týče tamního ovoce, jejich fíky a datle byly kvalitní a uzrálé, jaké u nás člověk nekoupí,“ podotýká. Vlčnovskému starostovi chutnalo i tamní tradiční pečivo. „V jedné restauraci ukazovali přímo v restauraci při obědě pečení pečiva. Pak ho horké nosili na tu tabuli. U nás mají v tomto restauratéři obrovské mezery, jak zaujmout zákazníka,“ myslí si.

Egypťané ze své nehmotné kultury účastníkům předváděli typický druh tance, laicky se dá říct takový místní folklor. Muzikanti byli zásadně muži a tanec byl sólový, který mohou tančit také výhradně muži. „Tanec je zvláštní v tom, že vystupující muži mají plátěnou vyztuženou sukni, se kterou vytváří mistrovské dílo. Zpěv je už v současné době povolený i ženám. Na program zařadili asi dvě světské písně a tři takové, které se zpívají i v našich římskokatolických chrámech. Obě vystoupení pro mě byly velkým zážitkem,“ podotýká.

Co se týče hmotné kultury, představily se účastníkům konference pyramidy a také místní lidé v typickém oblečení.

Ve Vlčnově chtějí účastníkům konference ukázat jízdu králů a představit celý Zlínský kraj. „Účastníci by měli navštívit Luhačovice, velehradskou baziliku, kde by měla být i část kulturně-společenského programu, Pustevny, památku UNESCA Kroměříž a závěrečnou část programu chceme situovat do Prahy,“ podotýká vlčnovský starosta.

Z nabídky se mi podlomila kolena

Pijáčkovi se z nabídky uspořádat konferenci na Slovácku podlomila kolena. Dosud se totiž konference konaly v místech, které mají desetitisíce obyvatel, ale Vlčnov má asi jen tři tisíce lidí, což je naprosto nesrovnatelné.

Pijáček s sebou do Egypta vlčnovské koláčky na ochutnání nevezl, slivovici si ale přibalit nezapomněl. Někteří účastníci konference ji ochutnali, mnoho z nich ale alkohol vůbec nepije.

„Kulturu Egypta jsem znal pouze z publikací a z filmů, ale osobní setkání je naprosto nenahraditelné. Nejsilnější zážitek je zjištění, že lidé, kteří se živí v oblasti turistického ruchu, se nechávají fotit s turisty, kteří jim za to platí. Z mého pohledu je to správné, je to jejich jediný výrobní prostředek. Mám fotografii s velbloudářem, který by podle mě mohl vyučovat u nás na vysoké škole komunikační dovednosti a strategie. Byl naprostý profesionál. Může se stát, že to lidé chápou tak, že se je snaží připravit o peníze. Je to ale úplně jiný svět. Co se nám může jako Evropanům zdát jiné a špatné, je u nich normální. Člověka samozřejmě ohromí velikost památek. Připadal jsem si kolem pyramid jako zrníčko písku,“ říká na závěr.