Co se dělo ve vánoční svátky po Štědrém dnu? Slavil se v minulosti Silvestr?

Nesmíme zapomenout, že ke zvláštním dnům vánočního času spojeným s obdarováváním můžeme zařadit dny, kdy odcházeli pacholci a služebné ze služby. Svátek svatého Štěpána byl odedávna uznávaným dnem svobody pro muže. Sloužící pacholci si u sedláků vybírali týdenní dovolenou. Od hospodyně si odnášeli jako výslužku ze staré služby veliký koláč, obvykle z kynutého těsta, ze tří pramínků stočenou pletenku velikosti pecnu chleba, ale i větší, nebo makovník, velkou buchtu ve tvaru rohlíku, plněnou mákem. Koláč byl ozdoben zelení – krušpánkem nebo rozmarýnem – a někdy i zlacenými ořechy, pentličkami a byla mu připisována zvláštní moc. Pacholci jej nosili na holi přes rameno. Někde byli obdarováni třeba jen pecnem chleba, moukou, slaninou, a někde dokonce i penězi. Z koláče pak nabízeli a ukrajovali při návštěvě u nich doma. Podle známého rčení Na Štěpána néni pána, Na Štěpána a Jána každý sobě za pána byli chlapi už od rána středem pozornosti. Ještě za tmy bylo slyšet u dveří domů, ve kterých bydleli mládenci, zpěv děvčat.

Tluču, tluču, otevřete, nechal sem klobouček u děvčete.
Děvče spalo, já také spal, někdo ně klobouček z hlavěnky vzal.
Nevzal, nevzal, můj synečku, visí tam v komůrce na hřebíčku.

Následovalo podávání botů, při kterém děvčata přišla mládencům vyleštit boty a zároveň je oholit. A že se boty leštily nějakým kolomazem! Holilo se třískou – dřevěným nožem – a v případě, že byl napadaný sníh, také se rázně mylo a dřelo sněhem. Patřilo se totiž k poadventnímu začátku opět držet zábavy a veselí. Také pastýř chodil znovu po domech a rozdával hospodyním březové metly.

Zajímavý a nepřehlédnutelný byl také svátek sv. Jana Evangelisty (27.12.). Podle legendy se nepřátelé evangelia pokusili otrávit Jana vínem. Ten však víno požehnal a jed z něj zmizel. Po požehnání proto podává kněz věřícím kalich s posvěceným vínem a říká: Napij se lásky svatého Jana ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Tento obyčej má ochránit proti nemocem těla i duše a především uchovat přátelství a mír mezi lidmi. Je to svátek lásky a porozumění, v tento den lidé museli upustit od slovních i fyzických hrubostí.V tento den (27.12.) dávají vinaři světit víno, které přilévají do sudů na ochranu před čarodějnicemi. Víno vysvěcené na den sv. Jana Egangelisty se používalo proti hadímu uštknutí a v lidovém léčitelství mělo nezastupitelné místo v boji proti mnohým chorobám.

Známá je také řeznická obchůzka. Řezníci (dříve odvedenci) v den po sv. Štěpánu obchází dědinu v bílých košilích, zpívají a vyvolávají prodat na maso. Je to zvyk tradující se od nepaměti a jeho původním smyslem bylo přinést štěstí a blaho v hospodářském a rodinném životě. Dodnes se s řeznickou obchůzkou můžeme setkat např. v Korytné.

Silvestr (31.12.) nebyl v minulosti nijak významný, ale dnes je kalendářní rok ukončován více než okázale. V minulosti končila týdenní svoboda mužů bez větších výjimečností. Lidé se sem tam setkávali v hostincích, v Lidovém domě, v sokolovně, besedovalo se ve vinných sklepích.

V některých rodinách se Silvestr neslavil vůbec, byl to běžný všední den a lidé si přáli až na Nový rok.