Snem šestadvacetileté zpěvačky Kataríny Knechtové je zazpívat si i v zahraničí.
V Březolupech vystupujete poprvé. Jak se vám tam líbilo?
Nejprve jsem měla strach, že nepřijde moc lidí. Většinou totiž hrávám buď na festivalech, nebo ve větších městech. Velký počet návštěvníků mě příjemně překvapil. Fanoušci totiž určují atmosféru koncertu. A ta se právě v Březolupech opravdu moc povedla.
Jsou podle vás lepší fanoušci na Slovensku, nebo v České republice?
Nejde to přímo takhle rozškatulkovat. Ale musím přiznat, že v Čechách se mi hraje lépe. Mezi lidmi pod pódiem panuje lepší atmosféra, taková srdečnější. Slováci jsou oproti vám Čechům více kritičtí a nedokáží si hudbu tak vychutnat. Ale to je pouze můj názor a také neplatí vždycky.
Jaký je to nyní pocit, být tím nejlepším, co může slovenská hudební scéna nabídnout? Vydali jste pět alb a určitě vám i přibývá fanoušků…
Já bych to netvrdila, že jsme úplně nejlepší, i když jsem to už několikrát slyšela. Ale je pravda, že se nám daří vystupovat často a na různých místech. Fanoušků nám v poslední době opravdu dost přibývá, to jsem moc ráda.
Plánujete už vydání šestého alba?
Je pravda, že některé písničky už chystáme. Věnujeme se teď kromě koncertování také přípravě skladeb na novou desku, ale ještě nevíme, kdy vyjde.
Jakou hudbu ráda posloucháte? Máte nějaký hudební vzor?
Já mám ráda snad všechnu hudbu. Samozřejmě kromě metalu a takové tvrdé muziky. Ráda si poslechnu nové a ne moc známé písničky, stejně tak jako známé hity. Hudbu však moc prožívám, proto mám ráda, když mě skladba dokáže rozhýbat, nadchnout a to i tak, že si ji pak budu pobrukovat. Nedá se říct, že by to byl přímo vzor, ale jako hudební osobnost se mi vždycky líbila Tina Turner.
Které ze svých písniček jste si oblíbila a které si myslíte, že bodují u fanoušků?
U fanoušků asi vede skladba Spomal´. Já ji mám taky dost v oblibě. Jinak se mi líbí naše hity s takovým hlubším podtextem. Které něco znamenají. Naopak mě už nebaví, když se v rádiích hrají skladby z našeho prvního alba. Jsou to už skoro deset let staré písničky, a tak je ani moc nezpívám na koncertech. Už jsou to takové odrhovačky.
Jaké jsou vaše sny a přání do budoucna?
Hlavně bych si přála, aby se nám i nadále dařilo takto vystupovat a aby se lidem nezačaly zdát naše skladby nudné a ohrané. Chtěla bych stále přinášet něco nového. A sen? Určitě mě moc láká koncertovat na festivalech v zahraničí. To je taková další příčka, na kterou se chci vyšplhat.
Jak prožíváte Vánoce? Měla jste dost času na nákup dárečků?
Vánoce mám moc ráda už od dětství. Nemám však moc času je prožívat. Letos jsem na ně začala myslet až den před Štědrým dnem, po vyspání z koncertu. Dárečky jsem však letos stihla nakoupit.
A jaký dáreček jste si přála od Ježíška vy sama?
Už to není jako když jsem byla malá. To jsem měla mnoho přání a chtěla moc věcí. Teď už se však nejedná ani tak o materiální touhy. Spíše si přeji zdraví pro celou svou rodinu a abych mohla každý rok prožít Vánoce se svými blízkými.
Vánoce jste tedy prožila v rodinném kruhu? Co Silvestr?
Vánoce jsem strávila s rodinou, ale Silvestr už zase patřil kapele. Koncertovali jsme v Bratislavě.
Co byste vzkázala svým fanouškům do nového roku?
Aby nás nepřestali poslouchat… (Smích) Hlavně zdraví a ještě jednou zdraví. A samozřejmě každému splnění všech přání. A za kapelu? Ať si každý najde tu svou oblíbenou muziku, kterou bude prožívat.
