Členem obnoveného Muzejního spolku, který začal znovu fungovat 30. září 2004, je také bývalý starosta Uherského Hradiště Ladislav Šupka. Ten Slováckému deníku poskytl exkluzivní rozhovor, ve kterém zmiňuje svůj pohled na činnost spolku, jeho významné mezníky i cíle a plány do budoucna.

Mohl byste pro srovnání uvést rozdíly mezi funkcí starosty města a předsedy Muzejního spolku v Uherském Hradišti?

Rozdíly jsou velmi zásadní. Funkce starosty s sebou nese všechno, co se v tomto městě naskýtá. Stát v čele městského zastupitelstva spolurozhoduje o všemožných věcech, které se týkají samosprávy okresního města. Naopak něco zcela jiného nabízí druhá možnost – být předsedou Muzejního spolku. Člověk má možnost věnovat se tomu, co jej zajímá. Jsem rád, že nemusím být takříkajíc „odborníkem na všechno“.

Víme, že činnost spolku dočasně zanikla za druhé světové války. Kdy a jak spolek svou činnost obnovil?

Spolek vznikl spontánně 30. září 2004. Existoval již v letech 1919 až 1943, nejprve jako Národopisná a muzejní společnost, později jako Muzejní a archeologický spolek a do určité doby řídil celé Slovácké muzeum. Za doby okupace byl však zrušen. Poté, co se muzeum zprofesionalizovalo, vznikla delší pomlka. Po více než šedesátileté pauze jsme se jako skupina přátel rozhodli, že by možná stálo za to spolek znovu obnovit a soustředit do něj lidi, kteří mají zájem o archeologii, regionální historii, dějiny umění a národopis. Koncem roku pak spolek zaregistroval stanovy, určil se členský příspěvek a dohodla se podoba programu na první rok činnosti.

Prozraďte nám, kdo jsou zakladatelé a tvůrci myšlenky Muzejního spolku?

V září 2004 se konala ustavující valná hromada, kde se sešlo 27 oslovených příznivců a pravidelných účastníků muzejních akcí. Tehdy bylo také zvoleno předsednictvo, kde v současné době figurují jména Blanka Rašticová, Jitka Zpěváková, Jiří Deml, Jaroslav Pelikán, Jan Slezák a Hana Zemanová. Patří sem také členové Revizní komise Ivo Frolec a Jiří Severin. K zakladatelům patří též Miroslav Kovářík. Nejsem si zcela jistý tím, kdo přišel s myšlenkou založení, ale byla to nejspíše Blanka Rašticová, která je zároveň místopředsedkyní Muzejního spolku. Já jsem byl přizván k téměř hotovému konceptu.

Jak byste charakterizoval činnost spolku?

Jeho zaměření je definováno ve stanovách a jedná se především o přednáškovou činnost, pořádání besed, exkursí a poznávacích zájezdů, dále o péči o zachování kulturně historického dědictví. K dalším aktivitám patří taky ediční činnost, kde jsme se dosud podíleli na vydání publikace Dechové hudby Zlínského kraje autora Jiřího Severina. Vydáváme spolkový zpravodaj jako svou interní tiskovinu. Někteří z nás se podíleli na tvorbě propagačního materiálu Knihovny BBB a na sborníku, který vyšel loni na podzim ke čtyřicátému výročí kina Hvězda a pojednává též o historii promítání v Uherském Hradišti. Dosavadní činnost, i když ji nijak zvlášť nepropagujeme mimo Muzejní spolek, je dosti bohatá. O tom svědčí také počet členů, který během let vzrostl z původních čtyřiadvaceti na současných čtyřiasedmdesát. Z toho je jeden člen kolektivní, a tím je Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Které akce z programu na rok 2008 vás nejvíce lákají?

Já osobně se nejvíce těším na výstavu Albrechta z Valdštejna, na niž pojedeme 27. ledna do Prahy. A rovněž mě zaujala akce, která by měla být začátkem září, Po stopách Habánů. Budou tam věci, které tady po sobě v podobě charakteristické keramiky zanechali. Dodnes se jejich vzory v tvorbě našich keramiků opakují. Již vloni jsme plánovali návštěvu archeologického výzkumu, ale protože se konal další ročník medailérského sympozia, byla odložena na tento rok. Zřejmě bude pokračovat výzkum na Holém kopci. Rádi bychom se také zaměřili na lokality podstatně starší než Velká Morava. Věřím, že tyto akce budou přínosné a zajímavé, mimo jiné i proto, že se za poměrně malý peníz dá zorganizovat autobusový zájezd. Očekáváme tedy slušný zájem.

Sandra Vasková

 

Kompletní články najdete pouze v papírovém vydání Slováckého deníku a nově ve službě E-paper.