Rok je dostatečně dlouhá doba, abychom se se čtenáři mohli podělit o první zkušenosti z provozu. O rozhovor jsme požádali Petru Baroňovou, která v expozici provází a má ji v Klubu kultury na starosti.
Máš nějaký mimořádný zážitek, na který po ročním provozu vzpomínáš?
Zážitkem jsou pro mne návštěvy dětí, protože nás vždy potěší nadšení, se kterým pozorují vystavené exponáty, jejich fronty stojící před počítači, aby si je mohl každý sám vyzkoušet. Nevšedním zážitkem jsou i situace, kdy do expozice zavítá významná osobnost, jako v případě Dany Zátopkové.
Jaká je průměrná měsíční návštěvnost?
Po celý rok si udržujeme návštěvnost minimálně čtyř stovek návštěvníků měsíčně. Samozřejmě do tohoto průměru nezahrnuji návštěvy během velkých kulturních akcí, jako jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, kdy k nám během dvou dnů přijde několik tisíc návštěvníků. Tyto akce potom zvedají průměrnou měsíční návštěvnost až na 1600 návštěvníků.
Co příchozí nejvíce zajímá?
Nejčastěji je to počítačová animace vzhledu města v roce 1670, ta zaujme vždy ihned při vstupu do expozice a je takovým největším lákadlem. Zajímají se o kostel sv. Jiří, který dříve stával na Masarykově náměstí, často jsou existencí původního kostela překvapeni.
Jaké jsou nejčastější dotazy?
Nejvíce se návštěvníci zajímají o zmíněný kostel sv. Jiří a důvod jeho zrušení v roce 1785. Velmi často se také ptají na pozůstatky hradeb to díky druhé místnosti expozice, kde mají možnost spatřit mohutné opevnění v celém jeho původním rozsahu, a to především na modelu města, vojenských mapách a vedutách.
Navrhují návštěvníci nějaké náměty pro zlepšení či rozšíření expozice?
Musím říci, že návštěvníci většinou oceňují scénář expozice, odcházejí spokojeni a se spoustou nových informací. Chválí především moderní techniku, na kterou zatím v muzeích nejsou běžně zvyklí. Expozice je samozřejmě limitována svými prostorovými možnostmi, proto zde nemůže být obsaženo vše, co by návštěvníka mohlo zajímat. Náměty na zlepšení expozice se týkají spíše rozšíření informací, například je podrobněji zajímá regulace toku řeky Moravy, bližší historie města v první polovině 20. století a v meziválečném období a podobně. V tomto směru se do budoucna s rozšířením počítá například u počítačových programů, které tyto možnosti nabízí.
Vracejí se někteří lidé?
Ano, dokonce velmi často. Přivádějí své rodinné příslušníky a kamarády, kteří k nim zavítali do Uherského Hradiště. Velmi nás tento fakt těší, protože je pro nás důkazem, že je expozice s výkladem zaujala a líbilo se jim zde. Máme dokonce již jednoho pravidelného návštěvníka, který k nám často váží cestu, jen aby se mohl znovu podívat na počítačovou animaci. Je tady alespoň dvakrát do měsíce a vždy slibuje, že se určitě zase přijede podívat, protože ho animace nesmírně zaujala.
Jaké jsou zkušenosti se školní mládeží?
Jsme velmi rádi, že si k nám školy nalezly cestu a již poměrně pravidelně zařazují návštěvy expozice do svých programů, ať už v rámci školní výuky či výletu. Pro druhé stupně základních škol a střední školy máme připraveny pracovní listy a žáci se tak mohou sami zapojit do získávání zajímavých informací o dějinách města. Pro mateřské školy máme připraven upravený výklad, který dětem zprostředkovává dějiny města formou hry, například je to program „Kouzelná truhla". Mezi pravidelné návštěvníky už řadíme školy z Uherskohradišťska, zavítaly k nám ale už i školy z Olomouce a Hradce Králové.
Co bys vzkázala těm, kteří ještě expozici nenavštívili?
Samozřejmě bych je ráda pozvala k návštěvě, protože se domnívám, že nebudou litovat času, který zde stráví. Dozví se zajímavé informace o dějinách královského města Uherského Hradiště, spatří jeho virtuální podobu v roce 1670 a unikátní exponáty zapůjčené ze Slováckého muzea. Dle mého názoru expozice „Uherské Hradiště město královské" dává přehledným způsobem základní informace o historii a současnosti města a je vhodně zasazena do atraktivního prostředí bývalé jezuitské koleje. Jistě je zdařilou vizitkou města jak pro jeho obyvatele, tak pro návštěvníky a hosty. Bonusem je, že je návštěva expozice nebude nic stát, vstup je totiž zdarma.
Autor: Miroslav Potyka