Vedle Hudců Pondělníků přijdou muzikantsky popřát Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, Martin Hrbáč, Věra Domincová, Vlasta Grycová, Jitka Šuranská, Stanislav Gabriel starší a další muzikanti a zpěváci.

František Hamada od svých pěti let žije v Uherském Hradišti. V jedenácti letech dostal pod stromeček první housle a učil se u učitele Kocha. Po maturitě na obchodní akademii hrál v různých hudebních seskupeních (většinou k tanci), doprovázel i němé filmy. Po skončení vojenské služby, kdy inklinoval k taneční hudbě a jazzu, se kolem roku 1938 začal více zajímat o folklor. Učil se zejména od primášů Slováckého krúžku v Uherském Hradišti Františka Němce a Jaroslava Lakosila a zkoušel s Františkem Vyhlídem. Později se stal primášem cimbálovky krúžku, v níž se vystřídala spousta muzikantů Vilém Zahradník, Jaroslav Staněk, Josef Vrzala, Otyn Horký, Josef Horký, Jaroslav Jakubíček, František Vyhlíd, Jan Slováček, Josef Bachan a další.

„Hrávali jsme v Měšťanské besedě každou středu, každý účastník dostal zdarma malý zpěvníček, byly to nefalšované besedy u cimbálu. Později se hrálo na ‚vesláku' u Koruny a nakonec ‚u Fojtů'. Spojovala nás velká soudržnost psal se rok 1939."

„V roce 1940 jsem byl zat- čen gestapem, více než dva roky vězněn, a až do roku 1945 byla moje muzikantská činnost přerušena. Po osvobození se naším druhým domovem stala Slovácká búda, tady se tvořily základy Hradišťanu," vzpomíná František Hamada.

U zrodu Hradišťanu v roce 1951 pochopitelně nemohl chybět, první tři roky se na postu primáše střídal s Jaroslavem V. Staňkem. Spolupracoval i s Cimbálovou muzikou Viléma Zahradníka a tři roky primášoval v souboru písní a tanců při ZK Fatra Napajedla. Éra dnes již legendárních Hudců Pondělníků začala v roce 1981, kdy se starší hudci sešli na pohřbu klarinetisty Hradišťanu Otyna Horkého.

Kromě Františka Hamady byli iniciátory především Josef Bachan a Josef Vrzala. Důvod pravidelného scházení se našel: „Abychom si zahráli, zavzpomínali a dobrým vínkem případně zapili škvarky…" A tak se Pondělníci scházejí nadále, jednou za 14 dní, i když původní sestava se pochopitelně obměnila. Hudební aktivity kapely jsou zachyceny na CD „František Hamada a přátelé" a Hamadův profil zařadil režisér Petr Hajn do jednoho dílu televizního cyklu Folklorika. V roce 2008 byl přijat do Klubu Štěpánů a stal se nejstarším členem této prestižní společnosti přátel vína a písničky, která se každoročně schází v Uherském Brodě mezi Štěpánem a Silvestrem. A není bez zajímavosti, že muzikant Jiří Rohel (klarinetista Cimbálové muziky Stanislava Gabriela) ukončil studium na PF Masarykovy univerzity v Brně diplomovou prací na téma František Hamada v kontextu vývoje lidové hudby na Slovácku. I v poslední době jsme se s Františkem a Hudci Pondělníky mohli setkávat několikrát na Slováckých slavnostech vína, na oslavách 60. výročí Hradišťanu, na Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik v letech 2007 a 2009 (připomínám nezapomenutelný souboj primášů s Mirem Dudíkem) nebo na vernisáži prací Kornelie Němečkové před třemi lety. Podílel se na CD s názvem Dobrý večer vám… k 85. narozeninám kamaráda Jana Vančury a na CD Pondělníků Na Žižkov a zase zpět.

Město Uherské Hradiště udělilo Františkovi svoji cenu za rok 2013 (na předání ceny si zahrál s Jiřím Pavlicou) a letos získal medaili hejtmana Zlínského kraje za přínos v oblasti lidové kultury. A hlavně pravidelně jednou za 14 dní se schází na „zkoušce" s Hudci Pondělníky. Nezbývá než popřát Františkovi, aby ve zdraví „přežil" stovku a aby se na zkouškách s Pondělníky a dalšími kamarády ještě dlouho setkával. Františku, všechno nejlepší a živijó!

Autor: Miroslav Potyka