Tvrdá práce jim začíná už tento týden, kdy se spolu s ostatními herci a režisérem inscenace Janem Antonínem Pitínským zúčastňují první čtené zkoušky. „Zatím zvládáme jedenáct stran textu, které jsme se musely naučit už na konkurz. Celkem jich budeme muset umět několik desítek," prozrazuje Ester Kocábová, která žije v Kunovicích. Nic tak rozsáhlého se ani jedna z dívek zatím neučila.

„Abych se mohla na Alenku soustředit a nezanedbávat školu, zrušila jsem některé kroužky, které jsem navštěvovala," přiznává Aimee Zia Hasan, dívka původem z Londýna, která momentálně bydlí ve Zlíně.

Obě slečny se o herectví zajímají už léta. Zatímco Aimee Zia navštěvuje dramatický kroužek od první třídy, Ester od svých tří let. Konkurzu se přitom původně zúčastnit vůbec nechtěla.

„Přihlásila mě maminka, já o tom ani nevěděla. Ale nakonec jsem za to byla ráda, když mě skutečně vybrali," vypráví Ester Kocábová. Ačkoliv do premiéry zbývají necelé dva měsíce, mírnou nervozitu pociťují dívky už teď.

„Nejvíc se bojím nejen toho, že zapomenu text, ale spíš že ostatní herci začnou mluvit těmi směšnými pitvořivými hlásky, já se začnu smát a nedokážu přestat," usmívá se Aimee Zia. Co pro malé herečky naštěstí není problém, je sžít se s postavou Alenky. „Je hrozně zvídavá, neustále se na něco ptá a o všechno se zajímá. Asi všechny holky jsou tak trochu jako Alenka," myslí si dívky. Premiéra se uskuteční ve Slováckém divadle v sobotu 20. června v 19 hodin.

Tři otázky pro představitelky Alenky 

Jak těžký byl konkurz, co všechno jste se musely naučit?

Aimee Zia Hasan: Já jsem si konkurz moc užívala, a každé další kolo bylo jiné a moc zajímavé. Být na jevišti mě strašně baví. Takže ten konkurz byl hlavně radostný. Brali jsme přípravu jako společnou rodinnou aktivitu. Musela jsem se naučit několik docela bláznivých textů, líbí se mi, jak jsou vtipné a veselé. Postupně jsem si začala představovat, jaké by to bylo být Alenkou v tom podivném světě, a když jsem si texty na konkurz připravovala, začal mi někdy připadat ten Alenčin svět tak živý, že to spíš bylo divné, když se probudila ze svého snu do normálního světa.

Ester Kocábová: Konkurz byl pro mě celkem jednoduchý, protože jsem zvyklá učit se texty. Sice 11 stránek je víc, než se učím normálně, ale stejně to bylo v pohodě, i když se mi ze začátku nechtělo. Měla jsem si ještě připravit písničku, což byla pro mě nejjednodušší část konkurzu, protože zpívám pořád a ráda.

Jak na tebe působil pan režisér Pitínský?

Aimee Zia Hasan: Pan režisér byl moc milý a přátelský a velice vnímavý. Na třetí konkurz jsem měla ty samé šaty jako na první, a on si toho všiml máma řekla, že to u muže snad ani není možné. Nejvíce se mi líbil jeho smysl pro humor. A díky tomu jaký byl, mě rychle přešla tréma. Říkala jsem si, jak by to bylo bezva s ním pracovat.

Ester Kocábová: Klidný, hodný a milý člověk. Oslovoval mě slečno, což mě velmi překvapilo.

Na co se nejvíc těšíš při práci v opravdovém divadle?

Aimee Zia Hasan: Těším se, jak tam bude veselo, poznám spoustu zajímavých lidí. Také se těším, že se skamarádím s druhou Alenkou. Moc mě baví dialogy, takže se nemůžu dočkat práce s ostatními herci. A protože se rádapohybuji, těším se na nacvičování choreografie. Těším se na to být před obecenstvem, a také na zájezdy do jiných divadel.

Ester Kocábová: Na diváky, na kostýmy, na herce a na kolegyni Alenku. Na zpracování představení. (kaj)