Po dokončení finálních prací na fotovoltaické elektrárně bude následovat její zkušební provoz. „Jeho smyslem je hlavně testování ochrany proti případnému přepětí,“ prohodil Petr Knot, člen představenstva společnosti EMEL energy, která stavbu elektrárny financuje.
Kolektory sluneční energie s celkovým výkonem 1,56 megawattu opanovaly plochu dvou hektarů farních pozemků, zbývající čtyři hektary společnost odkoupila od soukromých vlastníků. „Díky elektrárně bude profitovat celá vesnice. Vlastníkům pozemků jsme při odkupu nabídli zajímavé částky, navíc už samotná přítomnost elektrárny se stává pro vesnici dobrou reklamou,“ sdělil Knot.
Spokojený je i starosta Polešovic Michal Zapletal. „Jsem příznivcem projektu. V zastupitelstvu sice souhlas s výstavbou prošel o jediný hlas kvůli estetickým dopadům na krajinný ráz, ale troufám si tvrdit, že tento vliv není zdaleka tak výrazný jako například u větrných kolektorů energie,“ uvedl Zapletal. Obec navíc nemusela v lokalitě investovat do rozvoje inženýrských sítí, protože ty solární elektrárna nevyžaduje.
Projekt by se navíc mohl dočkat i rozšíření. „Uvítal bych i montáž panelů na střechu základní školy,“ dodal starosta. Podle členů představenstva EMELu společnost uvažuje o přesunutí svého sídla do Polešovic, čímž by se obci díky daňovým odvodům naskytl zajímavý zdroj příjmů.
Solární energie se u nás stala v několika posledních letech trendem, jehož rozvoj nezadusila ani současná hospodářská krize. „Výstavba fotovoltaických elektráren opravdu zažívá boom. Technologie a výzkum pádí dopředu neuvěřitelným tempem a přitvrzuje také konkurenční boj,“ nechal se slyšet projektant uherskohradišťské společnosti CE Solar Vítězslav Preclík.
Rozmach tohoto způsobu získávání elektřiny je způsoben zavázáním se ke Kjótským protokolům, podle kterých by měla Česká republika v příštím roce produkovat alespoň deset procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Zatím jsme na nějakých šesti procentech, takže toto číslo nevidím reálně,“ uzavřel Preclík.
