Že je to nesmysl, to si myslí jednak hlasující na našem webu, učitelé, psychologové i sami rodiče dětí. Podle Denisy Ondruškové
z pedagogicko - psychologické poradny v Uherském Brodě by byl zákon velice komplikovaný.

„Pokud by byl návrh schválen, muselo by být přesně a jasně vymezeno, co je to vlastně fyzický trest. Podle mého názoru je například plácnutí přes zadek funkční výchovnou záležitostí. Mnohdy také působí lépe než zdlouhavé vysvětlování, a to především při výchově menších dětí,“ poznamenala Ondrušková s tím, že pokud bude návrh ministryně schválen, měla by asi většina lidí velké potíže se zákonem.

Lidé s návrhem nesouhlasí

Názor psycholožky podpořila také anketa Slováckého deníku. Většina hlasujících, a to šestapadesát procent, si myslí, že pohlavek není fyzické týrání. Pětadvacet procent lidí se domnívá, že pár pohlavků žádnému dítěti neuškodí. Třináct procent čtenářů zavzpomínalo na vlastní dětství a napsalo, že jim fyzický trest naopak prospěl. Podle čtyř procent hlasujících nemá vláda právo zasahovat rodičům do výchovy a dvě procenta účastníků ankety by prý své děti nikdy neuhodily. Jednou z nich je také šestatřicetiletá Marcela Heřmanová z Uherského Hradiště.

„Mám doma dvě velmi živé děti, starší dceru a malého syna. Ani jednoho jsem nikdy neuhodila, i když mi k tomu párkrát mnoho nechybělo. I tak si ale myslím, že by zákon o něčem takovém rozhodovat neměl a spíše by se měl zaměřit na to, jak zabránit opravdovému týrání dětí, které málokdy vyjde na povrch,“ myslí si Heřmanová.

Podobně se k návrhu ministryně staví také učitelka druhého stupně základní školy Růžena Hlůšková z Ostrožské Nové Vsi. „Myslím, že dobře mířený pohlavek nemůže ublížit, když je to nutné. Ale samozřejmě tím myslím občasné lehké plácnutí, ne týrání. Já sama jsem v dětství dostávala málo, maminka nás spíše trestala tím, že se s námi chvíli nebavila. Jednou jsem však dostala i vařečkou,“ svěřuje se Hlůšková. Na otázku, jestli by chtěla být kantorkou v době filmu Obecná škola, odpověděla, že rákoskou by teda žádného žáka netloukla. „Kolikrát při vyučování člověku opravdu cuká ruka, ale dát některému ze žáků ve třídě facku, bych si opravdu nikdy v životě nedovolila,“ dodala na závěr Hlůšková.

Ladislav Kryštof, starosta Uherského Brodu: Kdysi o mně někdo řekl: „Byl bitý víc než chleba sytý.“ Z mého pohledu je návrh naprostý nesmysl. Je velice těžké se dopátrat, jestli rodič doma použil fyzický trest na dítě. Já na své dětství přes všechny pohlavky vzpomínám v dobrém, a to hlavně na „lepance“ ze školy. Pokud se dítě něčím proviní, výchovná facka mu podle mě neuškodí. Sám jsem takových od rodičů obdržel několik. Fyzické týrání dětí, které mají plno modřin a jsou „mláceny“ za každou hloupost, však do kategorie drobných pohlavků neřadím.
Libor Karásek, starosta Uherského Hradiště: Návrh lze podle mého názoru charakterizovat rčením, že „spolu s vaničkou vylévá i dítě“. Na některé pohlavky ze svého dětství, a to jak od rodičů, tak ze školy, si dobře pamatuji. Vždycky však byly oprávněné. Svého syna jsem se tak snažil vychovávat především příkladem a domluvou, drobnými tělesnými tresty jsem spíše šetřil.

Jak hlasovali čtenáři webu Slováckého deníku si přečtěte ZDE