Tak silný zážitek dokázal na jevišti uherskobrodského Domu kultury v pátek 20. září večer vykouzlit orchestr lidových nástrojů Vojenského uměleckého souboru Ondráš v pořadu Další, prosím.

Nebyl to „obyčejný" koncert. Což konečně dokazoval beznadějně vyprodaný velký sál, bouřlivé potlesky posluchačů snad po každém sólovém partu a závěrečná desetiminutová děkovačka ve stoje. Stávající vedoucí souboru Lubomír Graffe se jím rozhodl ukončit své působení v souboru a předat primášovský post svému nástupci. Uherský Brod si pro tento akt nezvolil náhodou, k městu má citový vztah, pochází totiž odsud jeho tatínek. Maminka mu zase speciálně pro tuto rozlučku vyšila košili, v níž vystupoval.

Všichni, kdo si ten večer nenechali ujít, tak byli svědky a účastníky prvního veřejného oficiálního otevřeného výběrového řízení, z něhož vzešel nový vedoucí Ondráša. Každý divák našel v programu, který obdržel při vstupu do sálu, hlasovací lístky se jmény, fotografiemi a pořadovými čísly jednotlivých kandidátů. „Ty fotky nejsou moc kvalitní, spíš je to jen černobílá silueta, ale to snad tolik nevadí, věříme, že se kandidáti během večera dostatečně vybarví," odtušil pohotový moderátor večera Martin Rezek a dodal další vtipný postřeh: „To, že na kandidátce nejsou ženy, není žádná diskriminace, protože třeba taková naše hráčka Věrka je manželkou kandidáta Tondy Špačka a ten kdyby vyhrál, tak kdo by vedl orchestr, no?"

Výběrové řízení mělo průběh běžného koncertu, který ovšem běžný rozhodně nebyl. Pro jednotlivé kandidáty byla připravena celá řada nástrah, úskoků a pastiček a diváci mohli sledovat, jak se s nimi vypořádají. Předěly mezi jednotlivými „disciplínami obstarával dívčí pěvecký sbor pod vedením Martina Peprníka.

Muzikanti se postupně představili v sólových partech jednotlivých písniček, ale také třeba ve volné disciplíně, v níž libovolně zvolené skupinky zahrály současně jednu skladbu v provedení jazzovém, koncertním i folklorním (melodii si plynně předávaly) a v oblečení náležejícím k danému stylu. Primáš Luboš si připravil test, v němž prověřil improvizační schopnosti muzikantů, to, jak dokáží reagovat na veškeré změny a podněty, které vydá. Několik členů souboru tak předvedlo dokonalou exhibici v podobě výkrmu čuníka a zabijačky, další si zase vytáhli jednu z divaček, začali s ní tančit a tuto radost jim překazil „žárlivý manžel", který bitku se sokem přetavil ve skvělý sólový tanec (nutno dodat, že tito náhodní diváci byli někdejší členové souboru,kteří se na koncert přijeli podívat). Krásná byla „přetahovaná o cimbál", v jednu chvíli na něj hráli současně čtyři muzikanti.

Do finálového klání se nakonec pustili jen houslisti a jak upozornil i moderátor, výkony byly tak vyrovnané, že nebýt houslistky Věrky Špačkové, tak to nebylo ani o prsa. Nakonec tedy o vítězi rozhodl zajímavý detail – demižon slivovice. Nejschopnějším kandidátem na vedoucího se díky němu stal houslista Jaromír Kučera (člen Ondráša od roku 2010).Vítězné body mu byly připsány za příkladnou práci s rekvizitou a kladný přístup ke kolektivu .

Zbýval už jen poslední krok, totiž aby nový vedoucí a primáš Jaromír Kučera všechny posluchače i muzikanty utvrdil,že na to má a že pod jeho vedením orchestr půjde nahoru a dopředu. Lubomír Graffe byl odeslán tam, kam už bude patřit, tedy do hlediště mezi diváky. Vzal s sebou i služebně nejstaršího člena souboru, cimbalistu Antonína Horehledě, který se rovněž rozhodl soubor opustit. „Za těch bezmála dvacet let odehrál stovky sól, tuny not a do všeho dal vždy kus sebe. A přesto jej ještě pořád dost zbývá," podotkl k tomu moderátor Martin Rezek (Horehleď se rozloučil parádním sólovým čardášem).

Závěrečný blok koncertu pod vedením nového primáše měl švih a šmrnc, ale protože oběma odstupujícím pánům Graffemu i Horehleďovi končí smlouva až k poslednímu září, vrátili se hezky zpět na jeviště, kde následovaly gratulace, předání dárků a loučení. A také poslední skladba. Ta patřila, jak se sluší a patří, oběma primášům, odstupujícímu Lubomíru Graffemu a nastupujícímu Jaromíru Kučerovi.

Ještě na něco jsem zapomněla? Jasně, na hlasovací lístky. Tak ty mohli posluchači vhodit u dveří do oranžového hlasovacího boxu (odpadkového koše). Z kraje nového týdne pro ně přijede mobilní zařízení nejmenované svozové společnosti a výsledky diváckého hlasování zpracuje snad alespoň patřičně ekologicky.

Autor: Markéta Švehlíková