I když organizátoři lákali návštěvníky na odpolední jarmark s lidovými výrobky a doprovodným programem, mnoho lidí se stejně vydalo až na večerní galaprogram. Na trzích pobíhají spíš účastníci festivalu, kteří čekají na své vystoupení.

„Je příjemné být zase v Bojkovicích, jenom mě mrzí, že tu tancujeme jen pro pár diváků, doufal jsem, že jich odpoledne přijde víc," stýská si Vojtěch Jeřábek, tanečník z brněnského souboru Jánošíček, který na Světlovském bále účinkuje už po čtvrté.

S blížící se pátou odpolední ale přichází čím dál víc lidí a plní bojkovické nábřeží. A ne jen místních.

„Letos došlo i na mě, respektive na dodržení příslibu, že navštívím svou spolužačku na jejich festivale. Takže i když mám rýmu, jsem tu a nemůžu se vynadívat na všechny ty kroje a hezké tanečnice," říká Matěj Novák, který do Bojkovic přijel z Nymburka.

Není jediný, podobných návštěvníků s českým či lašským přízvukem tady potkávám víc.

„Na světlovskej věži hodiny už bijú, všeci Světlovánci veselo zpívajú a hosty vítajú," pějí zpěvačky na pódiu a hlavní program se naplno rozjíždí.

Na své vystoupení se mezitím chystají děti z prostřední složky souboru Světlovánek.

„Naše pásmo je o tom, jak Turci napadli Světlov. Máme tam i verbuňk, tak se bojím, abych ho nezkazil," svěřuje se Jan Kubica, tanečník Světlovánku.

Na letošním jubilejním ročníku vystupuje tři sta třicet mladých folkloristů z takřka desíti různých souborů. Svůj folklor předvádí místní i přespolní, největší ovace sklízí exotika v podobě rumunského souboru a tanečnic z Indie.

„Snad se jim nezadře tříska do nohy," sděluje mamince svůj postřeh zhruba osmiletá dívka vedle mě. Indické dívky totiž tančí naboso.

Pódium se hemží barevnými kroji, bojkovické nábřeží rozeznívají písničky moravské, slovenské, rumunské i indické. Tento rok vyšlo i počasí, a tak děti pobíhají se zmrzlinami nebo ledovou tříští a dospělí stojí řadu na vychlazené pivo načepované od hasičů.

V prostorách hasičské zbrojnice se totiž dnešní program odehrává a místní hasiči si vzali za svůj úkol starost o občerstvení.

Celý festival uzavírá slavnostní ohňostroj, který u výročního ročníku nemohl chybět.

„Vezmi si metlu a pojď ten popel zamést, pak můžeš jít popíjet", popohání jeden z organizátorů opodál stojícího tanečníka Světlovánku. Teď už je na řadě jen volná zábava plná dívčích kariček, chlapeckých zpěvů, známých písniček a dobrého vína.

„Je fajn, že bál poskytuje možnost si po vystoupení zatančit a nechat se účinkujícími vtrhnout do víru folkloru. Na tu uvolněnou, neformální část se asi při každém ročníku těším nejvíc," přiznává Eliška Regináčová, další z několika set návštěvníků desátého Světlovského bálu.

KAROLÍNA PEŘESTÁ