Mladičká tanečnice boršického souboru Pentla byla jedním z tisíců krojovaných folkloristů, kteří o víkendu při Slavnostech vína zaplnili ulice Uherského Hradiště.

Do souboru jsi přišla před tři čtvrtě rokem, co tě k tancování přivedlo?

Seznámila jsem se s kamarádem, který mi toho o Pentli hodně prozradil. Protože mě to docela zlákalo, rozhodla jsem se, že to v souboru zkusím a půjdu tančit.

Měla jsi předtím zkušenosti s folklorem?

S tancem ne, ale odmalička zpívám, a to i na soutěžích. Před několika lety se mi dokonce podařilo zvítězit ve Slavíčkovi pro mikroregion Buchlov (soutěž malých lidových zpěváků, pozn. red.). K lidovému mění jsem tedy byla vždy vedená.

Většina tanečníků začíná v útlém věku v dětských souborech jako Hradišťánek nebo Dolinečka. Ty jsi do toho skočila po hlavě přímo v souboru pro dospělé…

Ze začátku to bylo hodně těžké a dalo mně hodně práce se naučit tolik nových věcí, prvků, kroků, otoček. Po půl roce už jsem uměla několik tanců – boršické, bílovské, korytnou, hlucké. Takový folklorní základ.

Je ti šestnáct let a celý život máš před sebou. Co si od působení v souboru slibuješ? Co bys chtěla dokázat?

Důležité je, že mám možnost kulturního vyžití, zazpívám a zatančím si. Je zajímavé, že Pentla každoročně jezdí na folklorní festivaly do zahraničí. Moc by se mi líbilo prostřednictvím folkloru poznávat nové země. Protože jsem i po tři čtvrtě roku v souboru vlastně ještě nováčkem, doposud jsem nevystupovala na pódiu. Až k tomu jednou dojde, budu tančit za soubor, ne za sebe. Nemusím se předvádět. Je to týmová práce.

Kdy dostaneš šanci?

To nevím, až bude příležitost a já budu mít natrénovanou choreografii.

Není to demotivující, čekat tři čtvrtě roku na svou příležitost?

Zase tolik mi to nevadí. Jezdíme na festivaly, jejichž součástí jsou kromě pódiových vystoupení i průvody. V nich zpíváme a tančíme, to si užívám. Na jeviště si holt ještě musím počkat.

Jsi již tedy zapojená do folklorního dění, chtěla bys být někdy i stárkou, jichž je v současnosti nedostatek?

Zatím ne, postupem času bych ale nad tím uvažovala. Jednou i na mě přijde řada. Vždyť na hody letos půjdu poprvé, bude to pro mě veliká zkušenost.

Co tví vrstevníci, je mezi nimi lidové umění populární?

Když teď nad tím přemýšlím, je pravda, že hodně děcek v mém věku se ve folkloru angažuje. Je vidět, že nevysedávají jen před počítači, jak starší lidé s oblibou tvrdí, ale také se něčemu pořádnému věnují.

Zajímáš se i o jiné hudební žánry?

Věnuji se celý život zpěvu. Hip hop, metal ani diskotéky mě neoslovují. Ale mám ráda sport. A taky mám spoustu kamarádů, kteří mají rozdílné zájmy, ale se všemi si rozumím.