Pětatřicetiletého Ferdinanda Kubáníka poprvé očarovaly tóny tohoto specifického nástroje na zabijačce, kde na heligonku doprovázel jeho kamarád bujarý zpěv. Přípravy na v pořadí již šestý sraz heligonkářů ve Vápenicích však podle něj byly ještě trochu hektické.
„Kolega, s nímž jsem vystupoval, dojel z práce v Německu teprve včera večer. Od devíti do půlnoci jsme tak zkoušeli, abychom vůbec věděli, co tady budeme hrát. Nakonec se ale první vystoupení poměrně povedlo, navíc v domácím prostředí, o to víc si dnešní zkušenosti cením,“ přiznal Ferdinand Kubáník pocházející z Brodu, jehož otec ale vyrůstal právě ve Vápenicích.
Největší rozdíl přitom podle něj mezi klasickou harmonikou a heligonkou tvoří tóny při roztažení a stlačení. „Zatímco u normální harmoniky jsou tóny při obou pohybech stejné, heligonka vždy vydává jiný tón. Na to si musí člověk dlouho zvykat,“ vysvětloval.
Nejenom úplní nováčci, ale i zkušení mazáci přijeli do Vápenic především kvůli přátelské atmosféře heligonkářských srazů.
Mezi nimi nechyběl ani devětasedmdesátiletý Bohumír Jaborník z Velkých Bílovic. „Na heligonku jsem se začal učit až v pětašedesáti. U nás vždycky sedneme do vinného sklípku a rádi si zazpíváme. I proto jsem se se rozhodl na stará kolena to s ní zkusit,“ popsal Bohumír Jaborník, proč začal s hraním.
Celkem pětačtyřicet hudebních uskupení, což v součtu představovalo okolo sto heligonkářů. Velkým zájmem o sraz se letos mohla pyšnit starostka Vápenic Anna Kubáníková, která sama na heligonku hraje.
„Moc mě těší návštěvnost, dokonce zde budeme mít také hosty ze Slovenska. Ačkoliv by si někdo mohl myslet, že se jedná o koníček pouze starších generací, co mám zkušenosti a jezdím po podobných srazech, čím dál více na nich vystupují i mladší ročníky. Důkazem toho může být u nás právě pan Kubáník,“ pochvalovala si Anna Kubáníková.
