Program ve formátu *.pdf si můžete po rozkliknutí prohlédnout ZDE
Účastníci se každoročně mění, letos se na akci přihlásila seskupení z Turecka, Srbska, Maďarska, Polska, Slovenska, ale i domácí z Buchlovic, Kunovic nebo Starého Města. Festival se tradičně uskuteční na několika místech, a to v přírodním areálu v Kunovicích, v Uherském Hradišti, Starém Městě, Luhačovicích a Otrokovicích.
Pořadatelé si pro návštěvníky připravili 29 pořadů. Část z nich patří k již tradiční součásti této folklorní slavnosti. Letošní programovou novinkou je Taneční škola V4, projekt, jehož zájmem je mezinárodní propojení dětských kolektivů Visegrádské skupiny s cílem vzájemného předání specifických písní a tanců tradiční lidové kultury zúčastněných zemí. Akce je pro veřejnost uzavřená, ta uvidí až výsledek, čili co se vystupující naučili u Romany Habartové a u Františka Říhy.
Letos podvanácté bude akci zahajovat příjezd řezbářů v úterý 12. června. Celý následující týden se 21 učňů bude snažit v řezbářské škole. Jejich výtvory pak bude moct veřejnost vidět na nedělní vernisáži v Kunovicích.
Významným momentem festivalového dění je také předání ocenění lidovým výrobcům Uherskohradišťska, Ceny Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby. Slavnostní akt se bude konat taktéž v úterý v 16 hodin v hradišťské Redutě. K programu festivalu patří také například Národní přehlídka dětského verbuňku. „Představí se tam čtyřiatřicet sólistů ze všech subregionů Slovácka," prozradila ředitelka Kunovského léta Romana Habartová s tím, že pořad se uskuteční na Masarykově náměstí v Hradišti v sobotu 16. června od 10 hodin.
Festival vyvrcholí v sobotu komponovaným pořadem Šťastné dětství se soutěžní choreografií v přírodním areálu v Kunovicích. Večer bude věnovaný rukodělnému tvoření pro děti a Večernímu muzicírování, zábavě a tanci s cimbálovými muzikami, country kapelami, s diskotékou Radia Zlín, se vstupy tanečních skupin různých žánrů. „Program doprovodí vzlet balonu, táborák a ohňostroj," láká do Kunovic ředitelka festivalu.
Folklorní slavnost navštíví i vzácní hosté a garanti festivalu. Bude se jednat o starosty uherskohradišťského souměstí, patrony festivalu, poslance Senátu Parlamentu ČR, senátory, hejtmana Zlínského kraje MVDr. Stanislava Mišáka nebo zástupce podporovatele festivalu ministerstva kultury či ministerstva pro místní rozvoj.
Za uplynulých 18 let se na festivalu vystřídalo na 360 dětských folklorních souborů s muzikami a dalších 200 kolektivů podílejících se na doprovodných programech.
Ředitelka Kunovského léta Romana Habartová: Oříškem je strava, některé národy nejí třeba knedlíky
Stará se o organizaci Kunovského léta, je zároveň jeho ředitelkou a také známou etnografkou. Řeč je o Romaně Habartové. Ta Slováckému deníku prozradila, který pořad by návštěvníci Mezinárodního dětského folklorního festivalu neměli vynechat.
close
zoom_in
Jednou ze zajímavostí letošního ročníku Kunovského léta je Taneční škola V4. O co se bude jednat?
Taneční škola se uskutečňuje při festivalu snad již patnáct let, kdy po výchovných koncertech tanečníci zahraničních souborů vyzvali diváky a společně se učili tance svých zemí. Takto to probíhá i v pátek v přírodním areálu v Kunovicích, kde je v rámci programů pro školy zakomponována výuka tanců. Ale letos poprvé se setkají zástupci všech zahraničních souborů – z každého souboru osm párů a část muziky – a ti se pod vedením Františka Říhy a mým vedením budou učit naše tradiční tance jako je hlucká sedlcká a dolněmčanská sedlcká. Noty muzikanti dostali s předstihem, choreografii nacvičil soubor Děcka z Kunovic a společně se pak v závěrečném galaprogramu představí na scéně 32 párů ze zemí V4 (visegrádské čtyřky – pozn. red.). Společně tanec předvedou a ukončí celé týdenní folklorní klání… Je to tedy záležitost pro uzavřenou společnost, příležitostí pro širokou veřejnost pro výuku tanců bude mnoho, stačí sledovat program festivalu, takovou ideální příležitostí je třeba páteční či sobotní noc, kdy se v areálu v Kunovicích střídají všechny muziky, a tanečníci mají možnost zapojit se do zpěvu, muzicírování, tancování…
Na jaký program byste letos diváky speciálně pozvala?
Jako jedna z organizátorek budu mít radost, když na každém programu bude hojná návštěvnost… To je vždy jedno z nejvyšších hodnocení, když vidíme, že o programy je velký zájem. Ale kdybych měla opravdu vypíchnout to nejzajímavější, co není úplně běžné na festivalech, pak to bude páteční večer v kunovickém přírodním areálu. Nabídne od 20 hodin netradiční směsku Folklor převážně nevážně v podání dvou hudebně-tanečních velikánů, kteří se představí s nadsázkou, humorem, citem a moudrostí. A kdo jsou ti velikáni? Taneční divadlo BUFO z Prahy. Kdo je nezná, má velkou příležitost setkat se s originálním lidovým tanečním divadlem, které je oproštěno od formalismu a někdy zbytečného konzervativizmu. Spolu s nimi vystoupí Folklórny súbor POLENO z Bratislavy. Seskupení, které představí polohu folkloru prožívanou bezezbytku vážně s humorem, v osobitě pojatých vlastních folklorních specificky laděných obrazech.
Další originalitou festivalu je Národní přehlídka verbuňku nejmladších interpretů v sobotu od 10 hodin v Uherském Hradišti na Masarykově náměstí, kde se představí 34 sólistů ze všech subregionů Slovácka. Prostranství kolem nich bude poseto lidovými tvůrci v rámci Svatojánského jarmarku. Jinak vždy stojí za to sledovat ruce řezbářů sympozia i řezbářské školy, sobotní pořad choreografií, skvělá atmosféra panuje po celou sobotní noc. Mírné zklidnění zažíváme v kostele při nedělním koncertu duchovní písně a vyvrcholení představuje závěrečný galaprogram. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom některý z programů podcenili nebo nedoporučili. Každý z nich přináší jiné poznání a jinou náladu.
Jak došlo ke spojení festivalu Kunovské léto a řezbářského sympozia?
Festival má letos 19 let, řezbáři se zde setkávají podvanácté. A proč právě tady? S každým rokem jsme se vždy snažili přijít s něčím novým a nějak festival vylepšit. Areál se nám zdál smutný, a tak se nabízelo využít právě řezbářů a jejich tvorby, aby přírodní areál v Kunovicích, ale i další místa na Uherskohradišťsku ožila plastikami ze světa dětí, hudby, pohádek a pododně. Kde všude dnes plastiky stojí, mohou návštěvníci při poznávání našeho regionu zjistit sami… Svůj příběh mají i apoštolové a Kristus před kostelem sv. Petra a Pavla v Kunovicích. Některé děti se totiž právě při festivalu v Kunovicích poprvé ocitnou v chrámu. Jejich následné dopisy jsou tak silné, že jsme si řekli, že ta atmosféra, kterou děti v kostele zažívají, by mohla vystoupit ven z kostela. Proto se každý z apoštolů dívá jinam – na tu stranu, odkud k nám do Kunovic děti přijíždějí.
Mají zahraniční soubory nějaké speciální požadavky? Připravujete pro ně například tamní jídla nebo naopak spíše naše regionální?
Strava pro festivalové děti je jeden velký oříšek, musí být dokonale promyšlená, dlouho dopředu je plánován jídelníček na celý festivalový týden a nabízí taková jídla, aby i pro děti zemí s odlišnou kulturou byla strava vhodná a hodnotná. Za 19 let jsme se totiž už hodně naučili, a stalo se nám, že některým zemím jsme museli mimořádně a okamžitě zajistit náhradní stravu. Jednalo se například o Turecko, Mexiko, Gruzii, Srbsko nebo Itálii. I o tom bychom dnes mohli již psát knihy, originálních zážitků se zahraničními soubory máme ve všech směrech na pokračování… Nejí třeba knedlíky, důležitý je výběr masa, do propozic nám píšou počty dietních a bezlepkových jídel…
Připravujete pro soubory nějaký program na dobu, kdy nevystupují?
Určitě, děti mají možnost navštívit bazén, kluci se utkávají ve fotbalu, vystupují v lázních Luhačovice, kde se mohou porozhlédnout a ochutnat lázeňské oplatky a léčivé prameny, mají prostor být spolu ve večerních hodinách, diskutovat, vyměňovat si zkušenosti, předávat si drobné dárky, prožívat první mezinárodní lásky. Když se soubory rozjíždějí domů, kolik kapesníků je poplakáno… Letos se spolu boudou navíc učit naše písně a tance z Dolňácka…
Kolik lidí s vámi letos na pořádání festivalu spolupracuje?
Za 19 let se vyprofiloval skvělý profesionální tým, řada z něho však naše řady opustila, stali se totiž babičkami a dědečky a na festivalu jsou dnes raději jako diváci s vnoučaty. V našich řadách je nahradily jejich už dospělé děti. Je nás kolem třiceti.
Jedná se o dětský festival, jaké nejmenší děti se ho účastní?
Je to náš domácí soubor Věneček z Kunovic, kde tancují děti s maminkami nebo babičkami, nejmenším jsou zhruba tři roky nebo také skupinka nejmenších děti z Dolinečky ze Starého Města.
Festival pořádáte již několik let, co nejhoršího se vám za tu dobu přihodilo?
Každým rokem se stane nějaká ne příliš příjemná neočekávaná věc, ale týká se obvykle jen nás, realizačního týmu, a dá se řešit okamžitě, bez větší újmy na zdraví, i když psychiky se dotýká. Nás však potkala i záležitost v životě nejtěžší – úmrtí. Při sledování výkonu svého souboru Valášku ze Zlína nás opustil vedoucí František Vrba na prvním ročníku festivalu, před pěti lety nás všechny doživotně poznamenala tragická ztráta jedné z nás, Lidky Habartové. Bylo to i úmrtí našeho starosty Jiřího Vařechy, který si festivalu a lidí kolem něj nesmírně vážil a celé dění podporoval. Kunovice zasáhla také povodeň. Řada členů týmu, kteří bydlí u řeky Olšavy, měli své domy zaplaveny, v době konání festivalu měli plné ruce dřiny, přesto přišli pomoci festivalu. Dvakrát se nám také stalo, že v průběhu festivalu byl přírodní areál zasažen přívalovým deštěm a radostný roztančený areál se rázem proměnil v „koupaliště".
Je na festivalu z etnografického hlediska něco zvláštního či zajímavého?
Snažíme se o to, aby byla programová skladba a dramaturgie vyvážená a zajímavá. To, že má festival už 19 let, svědčí o tom, že se nejedná o nahodilou nepromyšlenou záležitost. Festival si našel své místo v předních folklorních a kulturních aktivitách okresu, kraje i celé země. Má velké ohlasy v zahraničí, nese prestižní značku C.I.O.F.F., je podporován místními samosprávami, krajem, státem, nadacemi, místní podnikatelskou sférou, zahraničními fondy. To vše vnímáme jako vyznamenání festivalu.
Do festivalu je zapojená celá vaše rodina, vy působíte jako etnografka ve Slováckém muzeu, kde jste ale získala vztah k folkloru, jak jste se k němu vlastně dostala?
To je dlouhá peripetie. V každém případě náš vztah k tradicím pramení ve vztazích v rodině, příkladu v pracovitých a vždy ochotných prarodičích a rodičích, s chutí pomoci a udělat vždy něco navíc, a také pro druhé. To je velký příklad, snad je to i v genech. Za velké štěstí považuji to, že si mě obor vybral do svých služeb a že jsem měla možnost mít kolem sebe při studiu takové vzory. Pak je to určitě rovněž příležitost potkávat se v životě a komunikovat s moudrými lidmi, kteří jsou již dál a dokáží vás a chtějí něčím oslovit, v dobře mířené kritice poradit, nadchnout, „popožduchnout", povzbudit k chuti nevzdávat se …
Jak se do organizace Kunovského léta zapojujete, jaká je vaše role?
Ta nezodpovědnější. Začínali jsme před 19 lety takzvaně na koleně, na měsíc se doma zastavil normální čas. Z kuchyně a obýváku byl ateliér, kde jsme se sestrou Janou - grafičkou ručně psaly poutače, reklamy, letáky, grafické listy. Na dvoře a v dílně manžel s bratrem, tchánem a kamarády zhotovovali sokly, poutače, praktikábly. Další je natírali, kamarádi vyráběli dárky pro děti, tchýně pro tandem „bláznů" vařila. Z domova se stala prakticky noclehárna. Během festivalu jsme spali asi dvě až tři hodiny denně, neboť vše, co je v programové nabídce opravdu stálo na šesti lidech. Dnes máme dospělé děti, které jdou v našich šlépějích. Naučily se komunikovat se světem, převzaly celou agendu festivalu, jsou jazykově vybavené. Vychovali jsme si tým moderátorů, jsou dnes mezi nimi i profesionálové, hostesek, pořady mají své autory, produkční… Festival má svého ředitele, organizačního vedoucího a hospodáře, tajemnici, manažera, má úsek dopravy, stravování, technického zajištění, ubytování, dokumentace, pitný režim, zdravotní štáb… Hradišťské souměstí je navíc festivalu nakloněno a mezi představiteli měst máme koordinátory a garanty. Společně tvoříme tým, který táhne za jeden provaz a práce všechny baví a naplňuje! V čase festivalu jsou tu a hlavně chtějí tu být všichni proto, aby se na festivalu Kunovské léto všichni přítomní cítili jako doma. Ptáte se tedy na mou roli? Jistit zázemí a snažit se dohlížet na to, aby vše fungovalo, jak má a naše předsevzetí bylo plnohodnotně naplněno.
