Projekt výstavby zbrojní továrny na jihovýchodní Moravě vzešel v polovině 30. let minulého století z jednání československé vojenské správy s Českou zbrojovkou, akciovou společností, v Praze s hlavním závodem v jihočeských Strakonicích. Cílem ministerstva národní obrany (MNO) bylo přesunout strategické české zbrojní podniky co možná nejdál od západních hranic republiky, za nimiž po roce 1933 začalo otevřeně zbrojit nacistické Německo. Česká zbrojovka zase kvůli prudce stoupajícím objednávkám československé armády i ze zahraničí nutně potřebovala rozšířit své výrobní kapacity.

Historické prameny hovoří o tom, že vhodné místo pro nový závod se hledalo na východní Moravě i na Slovensku, do užšího výběru se dostal Vsetín a chybělo jen málo, abychom dnes říkali Česká zbrojovka Uherské Hradiště.

S variantou Uherský Brod přišlo začátkem října 1935 vedení strakonické továrny a samospráva malého města v čistě zemědělské oblasti se k projektu postavila velmi vstřícně, mimo jiné tím, že pohotově zajistila vykoupení příslušných pozemků.

Samotná výstavba továrny byla zahájena prvním výkopem 28. července 1936. První dvě výrobní haly, kalírnu a střelnici, se podařilo dokončit podle plánu přesně o tři měsíce později, přičemž už na sklonku roku 1936 byl do nové továrny navezen výrobní materiál, přístroje, nářadí i měřidla. „Stroje se nakupovaly na účet MNO a Česká zbrojovka si dala záležet, aby pořídila ty nejmodernější a nejkvalitnější. Zmínit se zaslouží, že československý stát výstavbu zbrojovky v Uherském Brodě významně podpořil výhodnými daňovými a finančními podmínkami,“ potvrzují dobové záznamy. Například bezmála 7,8 milionu korun, na které přišlo strojové zařízení, měla Česká zbrojovka uhradit formou desetiletých bezúročných splátek, od nichž si směla průběžně odečítat nepřímý státní finanční příspěvek v celkové výši 3 miliony korun.

Prvním hlavním výrobkem pobočného závodu České zbrojovky v Uherském Brodě se stal letecký kulomet vzor 30, v té době jedna z nejmodernějších zbraní svého druhu, která vynikala mimořádnou univerzálností, ale také značnou technologickou náročností. Díky základnímu kádru 136 zkušených pracovníků, kteří byli na Slovácko přesunuti ze Strakonic (včetně prvního uherskobrodského šéfa Františka Brejchy), se nové „kulometné továrně“ podařilo úspěšně rozběhnout sériovou výrobu hned v prvních měsících roku 1937. První dílčí dodávka 350 kulometů a náhradních součástek proběhla v květnu 1937.

A právě tím začala nepřerušená, stále pokračující tradice zbrojní výroby v Uherském Brodě, jejíž nositelkou je od roku 1992 akciová společnost Česká zbrojovka. Ta dnes představuje jednu z posledních přímých dědiček slavné éry meziválečného československého zbrojního průmyslu a své třičtvrtěstoletí slaví ve velkém stylu. Pod vedením generálního ředitele Lubomíra Kovaříka se jí za rok 2010 podařilo dosáhnout nejlepších hospodářských výsledků za celou existenci akciové společnosti a navíc úspěšně rozběhla sériovou výrobu útočných pušek CZ 805 BREN a samopalů CZ SCORPION EVO 3 A1. Tyto automatické zbraně nové generace, jejichž prvním odběratelem jsou ozbrojené síly České republiky, se šťastnou souhrou okolností dostávají do výrobního programu uherskobrodské společnosti právě v čase 75. výročí založení továrny, jejímž prvním úkolem bylo vyrábět špičkové automatické zbraně pro domácí armádu.