„Myslím, že čtenáři si ode mě rádi odpočinou,“ říká v následujícím rozhovoru, kde popisuje i svůj vztah k bulváru a prozrazuje, kam pojede na dovolenou.

Jak rubrika „Na švestkách s Josefem K.“ vůbec vznikla?
Bylo to na konci prázdnin před čtyřmi lety. Seděl jsem na kávě se šéfredaktorem Slováckého deníku Martinem Nevyjelem a vyprávěl jsem mu, co jsem během prázdnin zažil. Ačkoliv to bylo smutné povídání, on se u toho smál a říkal, že by to mělo vycházet v novinách. Domluvili jsme se, že to zkusíme na půl roku a vidíte – od září začneme už pátý rok.

To je docela velké sousto, každý týden psát nové a nové historky. Nebál jste se, že vám jednoho dne dojdou?
Nebál jsem se ani na chvíli. Po čase ale opravdu došly.

Co se pak dělo?
Začal jsem se kolem sebe víc dívat a snažil se z kolegů a z přátel za každou cenu nějakou dostat. Nebylo to těžké. Mnozí s radostí vytahují na světlo historky kamarádů, kteří by však byli nejradši, kdyby upadly v zapomnění.

Víte vůbec, kolik příběhů se v novinách už objevilo?
Za ty čtyři roky jich je přes 700.

Jistě vyvolávají různé reakce…
Ano. Většinou se to ti, o nichž ty příběhy jsou, dozví až z novin a pak mi volají, která potvora to na ně prozradila. Několikrát jsem byl ale taky pozvaný na různé akce, kde vyprávím veselé historky a stává se ze mě estrádní umělec. Baví mě, když se lidi smějí, a nabídky většinou neodmítám.

Teď od vás dva měsíce nic číst nebudeme. Proč?
Je to tím, že nám začínají divadelní prázdniny. Nerad bych byl nezodpovědným tím, že na mě v novinách budou čekat a já budu někde hledat internet, abych mohl poslat Švestky. Proto si dám na dva měsíce pauzu, nasbírám další historky a myslím, že i čtenáři si ode mě rádi odpočinou.

Kam vyrazíte?
Hned ve středu odjíždím do Tater, ale chystají se tam i mí kolegové s tím, že budou možná lovit medvědy. Snad na ně nenarazím. Při mém štěstí by zastřelili mě.

Co máte na prázdninách nejradši?
Nejvíc se těším, až na mobilu vypnu to magické tlačítko, díky kterému se mi nikdo nedovolá. Mám rád lidi, ale opravdu jsem někdy spokojený, když chvíli nemusím být ve střehu a můžu se jen tak flákat.

Bude s vámi na prázdninách i Květa Fialová? Není tajemstvím, že kromě času ve Slováckém divadle při hře Harold a Maude spolu trávíte čas i v soukromí.
Ano, s paní Fialovou o prázdninách budu. Snad se nám podaří utéct před bulvárními novináři, nějak bylo té pozornosti v uplynulém půlroce příliš. Možná pojedeme k moři. Máme nějaké tipy, ale potřebujeme si to dobře promyslet a zkoordinovat naše další závazky. Přece jen jsou na nás navázaní ještě další lidi. (úsměv)

Mluvil jste o bulvárních novinářích. V čem vám vadí?
Že nepíší pravdu a ubližují lidem. Že je nezajímá, co jim řeknu, stejně si napíší, co chtějí. Ale víc se zlobím na lidi, co to svinstvo kupují. Co já se o sobě v poslední době dočetl! Zírám, kdo vlastně jsem. A lidi tomu věří jako to hloupé stádo a za týden si to koupí zas… Ale abych se jen nerozčiloval – většina novinářů je těch slušných a mně milých. Někteří z nich píší i do bulváru.

Vraťme se k dovolené - jak vypadá taková dovolená s legendární Květou Fialovou?
V podstatě jako s kýmkoliv jiným. Jen s tím rozdílem, že se s ní pořád chce někdo fotit, stále se podepisuje, usmívá se. Ale dělá to s velkou noblesou a nikdy nikoho neodmítne.

Loni jste se na dovolené učili spolu text komedie Harold a Maude. Čeká vás něco podobného i tentokrát?
Během letošních prázdnin se musím naučit 80 stran textu komedie Bůh masakru. Budeme ji zkoušet s kolegy od konce srpna a moc se na ni těším. Je velmi vtipná. Premiéra bude sice až v říjnu, ale už teď na ni diváky zvu.

Josef Kajetán