„Jsem moc pyšný, že se našemu týmu podařilo Lucii do Hradiště dostat,“ řekl i ředitel Klubu kultury Anotnín Mach. Lucie se na Slovácko opět vrací. V neděli přijede s kapelou Arakain do Březolup. Po posledním koncertu poskytla slavice Slováckému deníku exkluzivní rozhovor.

Na koncerty jezdíte s Petrem Maláskem. Absolvovala jste s ním i ten uherskohradišťský. Proč jste si jako hudebního partnera vybrala právě jeho?

Petr Malásek je neuvěřitelný pianista, ale zároveň můj přítel. Naše společné koncerty jsou pro mě právě proto výjimečné a vždy se na ně moc těším. Myslím, že i lidé na koncertě v Hradišti pocítili onu krásnou atmosféru.

Máte bohatý repertoár písní. Jak si vybíráte to, co na koncertě návštěvník uslyší?

Repertoár koncertu je nasbíraný za dlouhá léta a je sestavený tak citlivě, že rozhodně nenudí. Je především emotivní, a to mě na tom baví nejvíce. Za téměř dvě hodiny se střídají muzikálové hity s písničkami, které mám ráda, a které i když nejsou až tak známé, do mého koncertu prostě patří. Rozhodně nenechávám odejít publikum bez toho, pro co si přišlo, takže vždycky zazní Ave Maria, Jsi můj pán, či Most přes minulost.

Máte nějakou písničku, která je nejoblíbenější, nejmilejší, nebo je pro vás nejtěší? Prostě je ta nej?

Vše, co zpívám, zpívám ze srdce ráda. Jedna věc však ční nad všechny, a to pro svou náročnost. Je to Summer time. Dá se zpívat sto způsoby, a pokud bych měla jen pět minut na to lidem něco říct, vybrala bych si právě tuhle věc a podle nálady bych ji i interpretovala. Dá se zpívat jemně a dojemně, ale dá se i křičet tak silně, že by v klidu pasovala na rockový koncert. Je to takový muzikantský bonbónek, kdy během chvíle vystřídám hned několik hlasových technik, a to mě baví…

Co vám běží hlavou, když si dnes poslechnete písně, které jste nazpívala před lety?

Je tam jistě slyšet vývoj. Před pár lety jsem natočila živý koncert se svou kapelou, a teď se mi zdá, jako bych se tenkrát teprve hledala. Stejný repertoár mi teď z nahrávek zní jistě a s přehledem, ale tehdy byl znát respekt, který tomu neslušel. Ale co víte, co řeknu o dnešku za pár let. Vždycky je co vylepšovat a co se učit.

Viděli jsme vás v televizi v roli až nezvykle tvrdé porotkyně v pořadu Česko Slovensko má talent. Jak se vám soutěžícím říkalo to kruté ne?

Vždy jsem se snažila říkat ne tak, aby to dotyčného nebolelo. Bohužel, úkolem poroty je říct postupně ne každému, až na vítěze. Bylo to těžké a brala jsem svojí úlohu opravdu zodpovědně. Viděla jsem na šest set soutěžních čísel a snad jen u třech bych se zachovala jinak, ale v daný moment to jinak nešlo. Byla to velmi krásná, ale hodně těžká práce. Bavilo mě to jiné spojení mezi mnou a lidmi. Nemohla jsem se schovávat ani za melodii, ani za text, to byla velmi dobrá zkušenost, stejně tak vzácná, jako moderování Českého lva. Mám ráda těžké úkoly, a hlavně ty, při nichž si můžu posouvat své hranice, kdy se můžu něco dozvědět a něco se naučit.

Je někdo ze soutěžících, na kterého si vzpomenete a řeknete i dnes: to byla pecka?

Jak jsem už říkala, za dva roky jsme s kolegy viděli kolem šesti set padesát čísel, ale nikdy nezapomenu na vítěze posledního ročníku. Svým výkonem doslova paralyzoval moje tělo, střídavě mně lezl mráz po zádech, chtělo se mi brečet, a když jsem vstala, nemohla jsem tleskat, protože jsem totálně ztratila sílu v rukou. To je opravdu jeden z největších talentů, jaké jsme objevili. A vzhledem k tomu, že teď běhá po světě a předvádí své taneční umění, jsem moc ráda, že jsme ho objevili právě my tady v Československu.

Jedete na turné s Arakainem. Kdysi jste prohlásila, že Arakain je vaše první muzikantská láska. Je to důvod, proč jste na toto turné vyrazila?

Když jsem řekla svému manažerovi, že chystám s tvrdou kapelou Arakain turné, úplně se zděsil, ale po prvním koncertu pochopil… Je to jen zdánlivě nečekané spojení. S klukama jsem začínala a opravdu jsou mou první muzikantskou láskou, a to láskou na první poslech. Nezapomenu na první setkání na jevišti a myslím, že dlouho budu vzpomínat na toto turné. Je energické, temperamentní, je to opravdu síla.

Užíváte si jej?

Moc. Užívám si to já i kluci a především fanoušci moji a kluků.

Jakou písničku si poslechne Lucie Bílá, když třeba jede v autě, nebo si chce odpočinout? Pustíte si své cédéčko?

Svoji muziku poslouchám jen když točím, nebo když se ji učím před koncerty. Já mám ráda mimo svou práci ticho. Jen vloni jsem měla 160 koncertů, a když k tomu přidám zkoušení a přípravy na ně, tak si pak odpočinout musím. Takže si ráda poslechnu ticho anebo nějakou relaxační hudbu, která mi mou práci vůbec nepřipomíná. Taky bych horolezci doporučila spíše než na hory jet o prázdninách k moři.

Jste nejúspěšnější česká zpěvačka. Jakou byste dala radu mladým a nadějným muzikantům, kteří by chtěli nastartovat podobnou kariéru jako je ta vaše?

Na to žádný recept není. Neměla jsem nic takového v plánu, já jsem jen žila 24 hodin denně pro hudbu a lidi, pro které ji dělám, a pak se to najednou stalo. A popravdě se už skoro dvacet let sama divím. Přála bych ten pocit každému, a taky každému přeju hodně štěstí.