Teď se pánové dali znovu dohromady, aby udělali to, co v době končícího socialismu nestihli natočili a vydali hudební nosič. Jeho křest před nedávnem viděli a slyšeli návštěvníci Café Portál v Uherském Hradišti. Cédéčko bylo polito moravským vínem, spišskou borovičkou a irskou whisky. „Kdysi ještě za mého působení v Žilině jsem založil skupinu Hrot. Hráli jsme folk-rockové písničky a zpívali jen moje texty, takže česky. Když do kapely přišel Jano Sikora, který hrával v rockových kapelách a taky v zahraničí, řekl, že jde s námi do toho, ale založí si svoji část kapely. Tak vzniklo seskupení Hrot + Para, které zpívá rovným dílem česky i slovensky,“ vzpomínal Jan Dudek.

Comeback začal po 24 letech v obýváku u Dudků. Právě zde se totiž točila první část alba kapely. Obsahuje 15 skladeb, ve kterých se pravidelně střídají Hrot i Para. K titulní písni Možná vznikl také hudební klip, který si rovněž odbyl premiéru v Café Portál.

„V tom obýváku jsme si zahráli pár písniček, zkusmo jsme to točili jako hrubý materiál, ale podstatnou práci potom musel udělat Jano Sikora ve svém studiu. Dal těm nahrávkám řád a dotočil stopy, které jsme naživo už nezvládali zahrát. Dokonce jsme zjistili dodatečně, když CD vyšlo, že jsme některé věci nahráli vlastně jinak, než kdysi byly,“ uvedl Libor Cabejšek, který hraje na bicí.

Obnovená kapela odehrála během křtu své premiérové živé vystoupení po čtyřiadvaceti letech. Kdo se nepřišel podívat, bude muset zřejmě cestovat až do Žiliny, kde je v plánu další, a bohužel asi poslední koncert Hrotu + Pary. Alespoň do dalšího combacku, který může přijít i dříve než po čtvrt století. Do té doby nezbývá než poslouchat cédéčko, které se dá sehnat v prodejnách v Uherském Hradišti (Record music, Portál a MIC) a samozřejmě v domovské Žilině.