Jelikož jeho srdce miluje obě země, snaží se Ašot trávit část roku v Arménii, i když většinu času prožívá s rodinou v malé vesničce na úpatí Bílých Karpat. Naposledy pobýval v Arménii tři měsíce a do Horního Němčí se vrátil nedlouho před Vánocemi.

Během pobytu ve své rodné zemi se zúčastnil společné výstavy karabašských a arménských umělců, navštívil řadu přátel, ale také dával rozhovory pro místní noviny i televizi. „Do televize si mě pozvali hned dvakrát. Jednou to bylo do pořadu Islám v Evropě a druhý pořad se věnoval výtvarnému umění," uvedl Ašot Arakeljan.

Umělec pravidelně navštěvuje také karabašské školáky. „Přijel jsem za žáky v rodné obci mé maminky. Pokaždé, když jedu do Karabachu snažím se jim přivést dárky, ale také jim povídám o Evropě a o světě. Jsou hodně zvídavý a mají spoustu zajímavých otázek," říká výtvarník, jehož jméno je v arménské škole na čestném místě mezi slavnými rodáky.

„Je to moje morální povinnost. Z České republiky vozím tamním dětem batohy, tužky a pomůcky do školy. Je to malá obec, takže je tam málo žáků," dodává malíř.

Jméno Ašot Arakeljan se v arménském výtvarném světě stalo dobře známým pojmem. Najdete jej dokonce v nové encyklopedii, kterou připravuje karabašský stát. „Je to velká encyklopedie, kde nejsou jenom výtvarníci, nýbrž i fyzikové, myslitelé, filozofové," vysvětlil Ašot Arakeljan, jenž do své rodné země jezdí někdy autem, jindy letadlem.

„Z České republiky do Arménie je to asi 3 500 kilometrů," počítá výtvarník a jedním dechem dodává, že do své rodné země občas pozve i své přátele z České republiky. „Třeba letos za mnou na více než týden přijel švagr, který byl v Arménii poprvé. Naše země se mu velmi líbila. Obdivoval zejména arménskou pohostinnost, ale silné dojmy v něm zanechala také krása naší krajiny," tvrdí Ašot Arakeljan s tím, že by každému křesťanovi přál, aby aspoň jednou v životě mohl spatřit legendární biblickou horu Ararat, která se tyčí právě na hranicích Arménie. Není totiž jenom symbolem Arménů, nýbrž všech křesťanů na celém světě. „Arménie je jediná země na světě, kde žijí jen křesťané," konstatuje Ašot Arakeljan s tím, že muslimové byli ze země vyhnáni v karabašské válce začátkem devadesátých let 20. století.

„Když vidím, jak se Evropa v dnešní době islamizuje, tak mě z toho bolí srdce. Už dlouho varuji před tím, aby Evropa i nadále měla sílu zůstat centrem civilizace. Evropa totiž stárne a je strašně strnulá," uzavírá Ašot.