V televizi vysílali záznam z udílení cen na Festivalu smíchu, kde jsme získali titul Komedie diváků za hru 1+2=6. Vzpomněl jsem si, jak každé divadlo a každá hra měla v Pardubicích svého patrona. Jedním z nich byla i oblíbená herečka Luba Skořepová. Když stála v zákulisí a čekala na výstup, objevila se kousek od ní paní uvaděčka a překvapeně vykřikla: „Proboha, vy ještě žijete?“ Divím se, že to s paní Skořepovou po takové lichotce neseklo.

Americká herečka Winona Ryderová kradla v obchodě. A to ji při stejných radovánkách přistihli už před šesti lety. Tenkrát se vymlouvala, že se připravuje na roli. Zajímavý argument. Dneska se asi někde pěkně nametu. Zkoušíme v divadle hru o opilcích, tak budu všem tvrdit, že jde o součást studia.

Vzpomínali jsme s kolegy na hru Jeřábí peří. Hrála se před mnoha lety, připravoval ji ruský režisér Miťkin. Celou dobu jsme spolu hovořili rusky, já jsem si liboval, jak mi to jde. Ale jen do chvíle, kdy dorazil výtvarník Kovaljov. Miťkin se k němu v jednu chvíli naklonil a pošeptal mu: „Na Kubáníka mluv rusky, to se pobavíš.“ Pak už jsem řekl jen jediné: Dosvidanija.

Osmiletá Natálka nás doma slyšela, jak se bavíme o staré nemocné paní, která už mezi námi asi dlouho nebude. Mlčela a hrála si s koníky. Po chvíli jí to ale nedalo a povzdechla si: „No jo, umřít je velice nezdravé.“ Svatá pravda.

Josef Kubáník