Hned vedle nich je verbíř v podřepu, v okamžiku předtím, než se pravicí dotkne země, aby katapultován vnitřní silou vylétl až k ozdobnému vrcholku máje, stojící uprostřed sóla. Pod májí horňácký hudec, šmukáč furiantsky do čela, s huslemi v levé ruce, ukazováčkem pravé ruky udává takt.

Za touhle chlapskou předehrou je skupina ženských. Dvě Kunovjanky ve svátečních krojích, s turečáky nezaměnitelně uvázanými do podoby sfingy, a tetička více z jihu, od Hodonína, v hnědé sukni a zelené jupce.

Po cestě k máji na bicyklech míří tři Podlužáci, dlouhé pentle jim vlají za zády. Už se těší, jak rovnou z kola seskočí do svižného verbuňku, aby vytancovali svoji radost. Tomu všemu přihlížejí děcka. Dvě na to všechno hledí s dětskou zvědavostí, třetí, už o něco starší, má namířeno mezi domky, odkud se patrně ozývá psí štěkot. Na obraze jsou i chalupy, jedna s modrým obrovnáním, ta je určitě vlčnovská, také lesy jsou vidět, oblé kopečky, stráň s lučním kvítím. A nad tím vším veliké zářivé slunce. Bože můj, vždyť je tam všechno, co mám rád. Celé Slovácko…“ – těmito slovy uvedl spisovatel Jiří Jilík svoji knihu fejetonů, reportáží a medailonů nazvanou Jdu Slováckem krásným a popisuje jimi obraz ilustrátora knihy Moarcha „Miška“ Evena, použitý na přebalu.

Zbrusu nová publikace navazuje na Jilíkovu knihu Rebelové proti všednosti, která obdobně zachytila folklorní dění na Slovácku v letech 1991 až 2000. Křest knihy se uskutečnil 13. července na letošních Kopaničářských slavnostech ve Starém Hrozenkově a navázala na něj následná autogramiáda v Cafe baru Domu knihy Portal v Uherském Hradišti ve čtvrtek 7. srpna.

Autor tam představil také svého ilustrátora, jednotlivé kapitoly knihy (je rozdělena na oddíly Zvyky, Lidé a Fejetony) a zahráli k tomu Gajdoši z Kopanic. Příjemné odpoledne v Cafe baru Domu knihy Portal bylo zakončeno autogramiádou.

Miroslav Potyka