Kudlovické medové pění, na němž se představilo 35 zpěvaček a 38 zpěváků, se ale letos neuskutečnilo za žhavého letního počasí. „Je to snad poprvé v historii Zpívání o medu, kdy se účinkující a diváci nepečou a nevaří v žáru slunce. Ale ani jednou se nebylo třeba schovávat před deštěm,“ neskrýval radost moderátor pořadu Petr Ondruch. V průběhu Medového zpívání vzdal několikrát hold společenstvím včel, které kromě opylování rostlin a stromů, dávají lidem med, potravinu přírodního charakteru, vytvořenou ze sesbíraných sladkých šťáv rostlin – nektaru, nebo medovice na stromech.
A kdo byli ti pěvečtí nadšenci, kteří letos přišli svými písničkami sladkými jako med bavit obecenstvo do dvora a humna kudlovické chalupy u Strmenských? Mužský pěvecký ansámbl Dolněmčané, dokonce s knězem Petrem Hofírkem, ženský sbor Plkotnice ze Suché Loze, Hrušecké děvčice, Zpěvulenky z Čeložnic, cimbálová muzika Burčáci a domácí mužský sbor.
„V českých a slováckých lidových písních se zpívá o vojácích, koních, lásce, srdcích, květinách, ale med a včely, kdybychom hledali, jak hledali, se v písničkách neobjevují,“ posteskl si moderátor Petr Ondruch. Dodal, že všichni dobře vědí, jak jsou včely, které jsou na tomto světě déle než lidé, užitečné. Ačkoliv ani v jedné písničce nezazněla slova jako med nebo včely, sladký produkt včelích dělnic si mohli lidé na akci koupit, a to v podobě medu nebo medového perníku.
Mezi zúčastněnými včelaři se vedly diskuze, zda bude letos medu na Slovácku dost a zda ho včelaři nebudou zdražovat. Někteří z oslovených včelařů si snůšku medu pochvalovali, jiní naopak tvrdili, že byla slabší. „Byly velké lokální rozdíly. Včelaři, kteří mají svá včelstva několik kilometrů od sebe, mají zcela rozdílné zkušenosti. Jeden je se snůškou spokojený a med zdražovat nebude, druhý vytočil medu málo a určitě ho zdraží,“ nechal se slyšet pan Jaroslav. V současné době ale už včelařům začala příprava včelstev na zimu. Začínají je přikrmovat cukerným roztokem.
