Ten se mimo jiné vyjádřil také k nejčastějším chybám, které vinaři při výrobě vína dělají, i k tomu, jaký vliv by mohla mít letošní teplá a suchá zima na úrodu vinné révy.

V záplavě uchazečů v soutěži Slováckého deníku o Nejpohlednější stárkovský pár roku 2013 zvítězili stárci z Tupes, což je vesnice v těsném sousedství Zlechova, kde žijete, pěstujete vinnou révu i podnikáte. Jaký máte dojem z toho, že se letošními šampióny stali folkloristé, z vašeho pohledu téměř domácí…?

Trochu mě mrzí, že jsme letos neměli stárky ve Zlechově, aby také zabojovali (úsměv). Jako velký patriot si zakládám na tom, že sleduji všechny události, týkající se mojí rodné obce i jejího okolí a mám rád, když mě v životě provází jakékoliv úspěchy obyvatel Zlechova, eventuelně sousedních dědin. Ve výsledku jsem tedy rád, že stárkovské vítězství je skoro doma…

Jaký vztah k folkloru vy osobně máte…Vlastníte třeba kroj, měl jste na sobě nějaký oblečený?

Naposledy jsem měl na sobě kroj oblečený při svatém přijímání…

To bylo někdy ve třetí třídě základní školy, ne?

Ano… a od té doby jsem, bohužel, kroj na sobě oblečený neměl. Nicméně, tak jak o sobě říkám, že jsem „netančící nekuřák", přesto mám k folklóru blízko a jsem přesvědčený, že k němu patří také posezení a zpěv třeba někde ve sklípku u dobrého vínka.

Můžete prozradit, kolik vína nakonec Tupešané vyhráli a jaká odrůda z Vinařství Jakubík to vlastně byla?

Odvezli si přesně tolik litrů odrůdy Müller Thurgau ročníku 2012, kolik kilogramů vážila stárka, tedy sedmdesát pět (úsměv).

Svého času obhospodařovala společnost Víno Jakubík v okolí Zlechova na deset tisíc keřů vinné révy. Z kolika keřů sklízí hrozny nynější nástupnická společnost Vinařství Jakubík?

Nástupnická společnost Vinařství Jakubík v podstatě obhospodařuje to samé množství keřů. Se zvýšením kapacity výroby vína jsme však byli nuceni větší množství hroznů v roce 2013 nakoupit.

Z jakého portofilia odrůd vinné révy tedy vína vyrábíte, a ze kterých oblastí případně hrozny dovážíte?

Těch odrůd je celkem sedmadvacet. Nicméně já jsem si vždycky zakládal na tom, aby jak mé vinařství v dřívějších letech, tak i to nástupnické, pěstovalo a vyrábělo víno ze široké škály, jak bílých, tak červených odrůd. Z našich vinic ale nejsme schopni pokrýt veškerou kapacitu, proto máme nějaké smluvní vztahy, jak v našem regionu, tak i ve znojemské oblasti, kde hrozny nakupujeme a snažíme se také dohlížet na jejich kvalitu a diskutovat s vinohradníky o tom, aby na keři bylo hroznů, co možná nejméně, a ta kvalita, aby byla co nejvyšší. Převážně jsme se specializovali na vína sladká a polosladká. Se zvýšením produkce v letošním roce i následujících letech nabídneme také vína suchá a polosuchá. Snažíme se vyrábět vína pouze a jenom přívlastková. V letošním roce máme v nabídce vína od kabinetu, až po výběry z bobulí.

Přibližte tedy alespoň ty odrůdy Vinařství Jakubík, na nichž svou produkci stavíte především.

Tak určitě nabízíme i ty odrůdy, které jsou velmi žádané – Rulandské šedé, Chardonay, Sauvignon. Nicméně se chlubíme i takovými odrůdami, jako je Sylvánské zelené, které není ve vinicích v ČR výrazněji zastoupeno. Z červených odrůd jsou to pak Zweigeltrebe, Modrý portugal, Svatovavřinecké a úspěchy máme také s odrůdou Sevar. V našich vinicích ale pěstujeme také odrůdu Merlot. Ta škála je opravdu hodně široká.

Na okraji Zlechova jste vloni postavili areál, jenž je domovskou základnou společnosti Vinařství Jakubík a.s. nejmodernějšími technologiemi na zpracování hroznů. Jaké množství vína jste vyrobili v uplynulém roce, a kolik byste ho chtěli produkovat běžně?

Společně s akcionáři, jsme podle názoru našeho i našich zákazníků, vybudovali moderní vinařství s kapacitou 250 tisíc lahví. Naším cílem ale není dosáhnout tohoto množství výroby vína. Chceme raději produkovat menší množství vína, ale v co možná největší kvalitě, čemuž pochopitelně musí odpovídat také dodávka hroznů.

Mohl byste prozradit něco o tom, jakému způsobu zpracování vinné révy dáváte přednost, a co je jeho největší výhodou?

Jsou v podstatě velmi podobné těm, které jsem já používal v minulých letech. Zásadní rozdíl je v tom, že technologie, kterou jsme pořídili, je k hroznům velmi šetrná, kdy nedochází k poškození rmutu ani moštu v průběhu výroby, což se následně také odráží v kvalitě vína. To nejzákladnější, čím jsme se posunuli dopředu, je řízené kvašení, na základě snímání CO 2. Jde o nejmodernější technologii ve světě. Přestože ale jde o nejmodernější technologii, tak se snažíme k výrobě vína přistupovat s obrovskou pokorou k přírodě s tím, že samotná technologie celý proces pouze završuje, nebo řekněme šperkuje. Námi užívaná technologie není žádný robot, kdy otočením knoflíku vypadne hotové víno. Jde o to, že moderní technologie přistupuje k výrobnímu procesu s co největší šetrností a opatrností. Dřív jsem měl mlýnek, který jsem zapnul a vypadl z něj šrot, pomletý a roztrhaný na kusy. Teď mi z toho mlýnku vypadne bobulka, která je jen mírně narušená a mírně stisklá. Tím se zachová vše dobré, a naopak tam chybí látky, které bychom jinak museli z vína jinými postupy odstraňovat. My třeba letos vůbec nebudeme provádět číření, protože ta vína jsou natolik jemná a harmonická, že není třeba do nich přidávat látky na odstranění hořčin a dalších negativních látek…

Jak dlouho se vlastně pěstování hroznů a výrobě vína věnujete, a jaké ocenění považujete v této oblasti za svůj největší úspěch?

Výrobě vína se svým otcem se věnuji od svých dětských let. Samostatně pak od roku 1983. Za svůj největší úspěch považuji loňský zisk Double Gold medaile na světové soutěži vín Terravino Izrael 2013 v Jeruzalémě se vzorkem Sauvignon Výběr z bobulí z roku 2011.

Jste držitelem mezinárodního degustátorského certifikátu, s jakými vadami vína na koštech tady u nás na Slovácku, se nejčastěji setkáváte a čeho by se vinaři měli v této souvislosti vyvarovat?

Ve většině případů se týkají malovinařů, a tím nechci říct, že malovinaři mají nějaké špatné víno, ba naopak, rád ochutnám jejich zdravé „selské" víno. Nicméně ne všichni z nich si jsou schopni a ochotni udělat rozbory na síru. V mnoha případech se na degustacích setkávám s vínem přesířeným, nebo na druhé straně s vínem zoxidvaným. Je to základní věc, kterou by si měl každý vinař umět vyhodnotit a změřit, tak, aby nedocházelo k tomu, že to víno by v určité fázi mohlo být až zdraví škodlivé z přemíry toho SO2.

Mohl byste v krátkosti charakterizovat vašeho zákazníka?

Naši zákazníci jsou v prvé řadě velmi nároční, což je dobře, protože jejich náročnost nás neustále nutí k tomu, abychom se posouvali směrem k jejich uspokojování. Já vždycky říkám, že kvalitu vína v prvé řadě zhodnotí sám zákazník. Ocenění na výstavách je pochopitelně příjemné, ale upřímně si přiznejme, že ne všechny výstavy mají takové degustátory, kteří jsou schopni vady vína rozeznat. Oproti tomu na větších výstavách působí hodnotitelé, kteří jsou držiteli oprávnění a zkoušek, čímž na takových degustacích minimalizuje chyby v hodnocení.

K vínům kterých odrůd mají vaše chuťové buňky nejblíž?

To je otázka na tělo, vzhledem k tomu, že jsem se vždycky bránil tomu, abych řekl, které mám nejradši. Mám rád víno k určitým příležitostem, k určitému jídlu. Jde o tak širokou škálu, že se jen těžko dají vypíchnout jeden nebo dva konkrétní vzorky. Jsou dny, kdy rád ochutnám voňavá vína – muškát, sauvignon, tramín. Z toho jsou dny, kdy si pochutnám na rulandě šedé. Jindy zase toužím pokochat se vínem z červených plodů svého vymazleného Sevaru. Bývá to různé…

Existují odrůdy vinné révy, které byste v našem regionu pěstovat nedoporučil?

Určitě ano. Já jsem v minulosti měl ve svých vinicích vysázené odrůdy, které bylo možné pěstovat v našem regionu pouze s vysokým nasazením vinohradníka. U těchto odrůd není možné říct, že by nebyly vhodné, ale jsou velmi nerentabilní. Čas, který těmto odrůdám věnujete, výnos z nich a kvalita odrůd z našich lokalit neodpovídají času strávenému na vinici. V mém případě se jednalo o odrůdu André. Na druhou stranu, tuto odrůdu jsem vyklučil a v roce 2004 jsem nasadil odrůdu Merlot, která taktéž není doporučována. S Merlotem jsem ale nějak našel společnou řeč a při velmi pozdním sběru v měsících listopad a prosinec se mi daří jej mít minimálně v kategorii pozdní sběr a výběr z hroznů – pochopitelně při nízkém zatížení hroznů na keři

Můžete odhadnout, jaký vliv ba mohla mít letošní teplá a suchá zima na úrodu vinné révy?

Myslím si, že to nejsou ty správné ukazatele, které by měly utvářet špičková vína. Réva v prvé řadě potřebuje slunce, vodu a živiny v tom vegetativním období. Letošní prognózy jsou však takové, že vláhy tolik letos nebude. Nicméně na jejím deficitu se podepíše i zima, která byla bez sněhu a pouze s minimálními srážkami. V období klidovém réva potřebuje, aby její keře byly skutečně v klidu a ne v takových teplotních šocích, které tuto zimu provázely. Já jsem například odrůdy Svatovavřinecké měl jednu chvíli v lednu pocit, jakoby měla rašit. Myslím si, že to není dobře a bojím se, aby nám nějaký mrazík tuto úrodu na jaře nezničil.

Břetislavu Jakubíkovi je 54 let, vystudoval Střední školu elektrotechnickou v Lipníku nad Bečvou. K vinohradnictví a výrobě vína měl možnost nahlédnout už od dětství se svým otcem Františkem. Samostatně se tomu věnuje od roku 1983. Nejvyššího ocenění se jeho vínu dostalo na sklonku minulého roku na světové soutěži vín Terravino Izrael 2013 v Jeruzalémě, kde za vzorek odrůdy Sauvignon s přívlatkem výběr z bobulí, získal Double Gold medaili. Je držitelem certifikátu mezinárodních degustátorských zkoušek. Břetislav Jakubík zastává ve Vinařství Jakubík a. s. funkci předsedy představenstva. Je ženatý a má čtyři děti.