V rozhovoru pro Slovácký deník prozradil, proč se do Hradiště zatím nechystá David Copperfield, jak se k magii vůbec dostal a jak mu změnila život televize.

Kdy jste začal s kouzlením?

Ze začátku nás přivedl ke kouzlení otec. Sám zde kdysi založil klub moderní a komické magie. Já s bratrem jsme povinně kouzlili již od školky.

Vy sám už někomu kouzelnické umění také předáváte?

Jsem svobodný, děti nemám. Bohužel mi profese zabrala spoustu času, kterého jsem poté neměl pro sebe. Můj osobní život byl na druhé koleji. To se v současnosti snažím napravovat.

To znamená, že přijde v brzké době nějaká změna?

Jakože bych si přičaroval nějakou manželku? No, je nejvyšší čas, ale nechávám tomu spíš volný průběh.

Kdy vás napadlo se svým kouzlením vystupovat?

Už od dětství jsme vystupovali před publikem, což mě celkem i bavilo, nicméně na střední škole nebyly ideální podmínky a přišel útlum. Rozhodující impuls přišel na vysoké škole, kde jsem potkal některé z mých budoucích kolegů a začal znovu kouzlit. Po vysoké škole jsem byl poloprofesionálem, který z vyučování spěchal na magické představení, a přestože mé hlavní zaměstnání bylo stále ve škole, už v tu dobu jsem si vydělával víc kouzlením.

Kdy se poměr na miskách vah obrátil a skončil jste ve školství definitivně?

Asi před šesti až sedmi lety jsem seděl zadkem na dvou židlích a obojí už nešlo skloubit. Navíc ve mně narůstal pocit, že potřebuji změnu, což nakonec znamenalo ukončení kariéry učitele a pokračování v dráze kouzelníka.

Jaké první větší úspěchy jste zaznamenal ve své kariéře?

Mimo účasti na několika festivalech se svými vystoupeními, mi určitě udělala velkou radost zlatá medaile přivezená ze Švýcarska. Také jsme se nominovali na mistroství světa v moderní magii, což je samo o sobě velkým úspěchem.

S jakým vystoupením jste se zde představil?

S otcem jsme si nacvičili scénku nazvanou Dva ogaři. Bohužel nás vyloučili za propagování slivovice.

Co se stalo?

Ve více kouzlech byla jako rekvizita používaná slivovice a tehdy byli organizátoři na propagaci produktů velmi přísní, bohužel.

To byly tedy největší milníky ve vaší kariéře?

No, faktem je, že největší přišel s účastí na natáčení pořadu Československo má talent v roce 2011. Číslo s převlékačkami nám zajistilo popularitu a renomé co se týče byznysu a profesního růstu, z kterého těžím dodnes. Myslím, že jsme byli jedni z mála kouzelníků, kteří se v této soutěži nezesměšnili.

Co se dělo po odvysílání vašeho vystoupení a celkově po roce 2011?

Vlna poptávky byla enormní. Vlastně od té doby jezdíme po celé republice a na určité sezónní události, jako například na plesové období, býváme úplně vyprodaní. Co si budeme nalhávat, televize je obrovské médium. Poprvé jsem to pocítil při návštěvě show Uvolněte se, prosím, což bylo ještě před vystoupením v talentu. Od té doby se televizním formátům nebráním. Například nedávno jsem vystupoval v soutěžním pořadu Nejchytřejší Čech.

V čem spočívala vaše poslední práce v této soutěži?

Šlo o to, naučit moderátora určitým trikům, během nichž si diváci měli všimnout změn, které byly prováděny mimo jejich pozornost.

A co etika kouzelníka neprozrazovat v čem ona magie spočívá?

Sám jsem jak ve zmíněném pořadu, tak i jinde prozradil jeden, dva triky, to je fakt. Vždy to byly ale základní triky, spíše kouzelnické legrácky. Nikdy se nejednalo o velká kouzla. Samozřejmě bych byl rád, kdyby se porušovala co nejméně, bohužel na internetu dnes najdete, co chcete, aniž by se někdo nějakou etikou zabýval. Na druhou stranu je to nová výzva pro naši profesi, protože musíme stále vymýšlet něco nového, proto nevnímám její porušování za zásadní problém. Ve 21. století se tomu jednoduše nevyhneme.

Je tedy dnes těžší kouzlit?

Nemyslím si to. Lidé rychle zapomínají na to, jak se kouzla provádí. Tady sedí pořekadlo sejde z očí, sejde z mysli.

Co vás do budoucna čeká? Účastníte se ještě soutěží?

Na soutěže se jezdím už jenom dívat, abych se inspiroval nebo abych organizačně pomáhal. Možná se přihlásím na mistrovství republiky, protože mě mrzí zhoršující se úroveň lokálních soutěží. Obecně horší kvalita u mladších generací není dobrou vizitkou pro celou kouzelnickou komunitu, tak se jim my zkušenější snažíme různými způsoby pomáhat.

Takže je dnes vašim cílem především pomáhat začátečníkům?

Ne, to rozhodně ne. Cílem je stále kouzlit, jak jen to bude možné. Nicméně většímu zájmu o magii můžu pomoci tím, že se nebudu uzavírat do sebe, ale že budu sdílet svoje zkušenosti.

Čeká Uherské Hradiště nebo Slovácký region nějaké vaše vystoupení v nejbližší době?

Před pěti lety jsme obnovili Magic festival, který je však tak náročný na přípravu, že jsem se ho rozhodl pořádat jednou za dva roky. V rámci Magic festivalu v roce 2014 bylo v Uherském Hradišti Mistroství České republiky v moderní magii. Letos se od 13. do 15. května uskuteční další ročník a návštěvníci se mají opravdu na co těšit.

Co přesně od letošního ročníku můžeme očekávat?

Pozval jsem úřadujícího mistra světa Hectora Manchu, nejlepšího mentalistu Španělska a Argentiny Tonyho Montanu. Oba udělají exkluzivní seminář a také vystoupí v galavečeru. Přijede i nejlepší současný kouzelník Srbska Patrik Sebastian, který skončil čtvrtý na mistrovství světa. Do toho samozřejmě mnoho hostů z České Republiky. Myslím si, že nic lepšího v rámci moderní magie tu po 89. roce nebylo.

To už nám zbývá jenom David Copperfield, ne?

Měl jsem chvílemi zdravě drzé nutkání oslovit ho, nicméně mám za to, že jeho program v Las Vegas mu moc volna nedovoluje, a tak by nejspíš jakoukoliv nabídku odmítl. Na druhou stranu napsat dopis skoro nic nestojí, tak to možná příště zkusím.

A jak vnímáte zájem o kouzlení dnes v porovnání s minulostí?

Je více faktorů, které ovlivňují, zdali si vás pořadatelé nějaké akce zavolají znovu. Nicméně dobrá magie vždy zajímala a dodnes je velmi populární. To, že ji tolik lidí u nás už neumí, je zase něco jiného. Dobří kouzelníci nikdy neměli nedostatek vystoupení.

Jaký je v současnosti trend v kouzlení?

Netáhnou iluze. Je populární mikromagie, magie v těsné blízkosti nebo mentální magie. Kouzelníci se vydávají na ulici a jako rekvizity používají předměty, co má člověk u sebe. Jsou to kouzla, co trvají minutu, a přesto dokáží udivit. Já sám se snažím o scénickou magii. Nejde už jen o iluzi samotnou, ale také o příběh pojící se k celému představením. Důležitou roli hraje make up či kostýmy. O mikromagii se také snažím, ale stále jsou mi bližší velké iluze.

Nelze tedy v nejbližší době očekávat Jiřího Hadaše na ulici, kde bude lidem na potkání odčarovávat a přičarovávat vše možné?

Bylo by to pěkné, ale já jako Jirka Hadaš jsem trochu líný. Takže mě baví věci plánovat, věci připravovat, avšak jejich trénování už moc ne. Navíc takto cíleně mě mikromagie neláká, to spíše ta scénická vystoupení na pódiu.

Máte ještě nějaký nesplněný sen nebo cíl, kterého byste chtěl v budoucnu dostáhnout?

Ani nevím. Mě si spíš všechno tak nějak samo najde, než že bych vždy šel do určitých projektů s určitými sny. Důležité je, aby se vydařil Magic festival, aby přišli lidi, byl vyprodaný galavečer, přijeli všichni pozvaní. Malým cílem je také pořídit si vlastní dům nebo naučit se pořádně cizí jazyky, se kterými mám stále problémy. Co bych si chtěl splnit je vydání kouzelnické knížky pro děti. Mám za to, že zatím není nic napsaného takovým způsobem, aby se mohlo naučit dítě samo čarovat, bez pomoci dospělého. To je asi zatím všechno, co se týče mých plánů do budoucna.

Jiří Hadaš se narodil  před 41 lety v Uherském Hradišti, je svobodný, bezdětný. Vystudoval střední i vysokou školu pedagogickou, několik let současně učil 
i dělal kouzelníka, posledních šest let už se živí čistě jako profesionální kouzelník.