Ten pro návštěvníky historického stavení letos již počtvrté připravilo občanské sdružení HB Collegium ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a správou státního hradu Buchlov. Na své si tam přišli dospělí, ale také děti.

Ve vstupní síni byla k vidění výstava akvarelů s folklorní tématikou výtvarnice Růženy Krčmářové, stejně jako expozice historických velikonočních pohlednic a pozdravů ze soukromé sbírky Bořka Žižlavského. Tu obohatily kraslice a krojové doplňky. Západní bašta pařila výstavě velikonočních aranžmá, které vytvořili dětské ruce, ale také dětské dílně. Tam si malí návštěvníci mohli vyzkoušet techniky zdobení kraslic, nebo se naučit plést pomlázku.

První hradní nádvoří zase okupoval jarmark tradičních řemesel s jejich aktivní ukázkou a nechybělo ani zdobení kraslic malérečkami. Stloukání domácího másla předvedly Tetičky z Ježova. S ukázkami řezbářství přijel na Buchlov řezbář Tomáš Měsíček ze Strážnice, který tam zastupoval bzeneckou střední řezbářskou školu. „Předvádím, jak se vyřezává podle modelu, kterým mi je fotografie,“ nechal se na moment vyrušit od práce zručný středoškolský učitel.

Aranžmá ze suchých rostlin tam zase vznikala pod rukama Romana Dvouletého z Břestku. „Dekorace tvořím už asi deset let. Začínal jsem u živých květin, teď už tvořím jen se suchými,“ řekl tvůrce, který si údajně svojí činností krátí dlouhé chvíle. „Je to lepší zábava, než třeba sledování televize,“ konstatoval s úsměvem Dvouletý.

Na své si v prostorách hradu Buchlova přišli ale také milovníci folkloru. Své vystoupení totiž předvedly dětské folklórní soubory Buchlovjánek a Trnéčka s doprovodem cimbálové hudby z Velké nad Veličkou.

Dlouhé fronty se tvořili také v vstupu do hradu, o jehož prohlídku měli po zimní sezóně mnozí zájem. Obdobný scénář se u dominanty buchlovských kopců z první poloviny třináctého století opakoval v pondělí velikonoční, kdy program pokračoval.

Kastelán hradu Buchlov Rostislav Jošek: Turisté se mohou projít noční pevností s černou paní

Žít na starobylém hradě Buchlově, který vládne chřibským lesům, je pro mnohé krásná představa spojená s klidným a zaopatřeným živobytím. Kdyby ale takový romantický sen vycházel ze skutečnosti, určitě by si někteří lidé nechali na hradní život zajít chuť. Své o tom ví třiačtyřicetiletý Rostislav Jošek, kastelán hradu Buchlova.

close zoom_in Ve funkci správce památkového objektu, místa plného dávných příběhů, dramat a magičností, je od 1. ledna 2007. Zajišťuje provoz a správu hradu, plánuje a objednává jeho opravy, organizuje návštěvnický provoz, ale také odpovídá za zajištění ostrahy historického objektu.

Protože v mysteriózním hradě také bydlí, odhalil mu za tu krátkou dobu žití v něm i skutečnosti, o nichž dříve neměl nejmenšího tušení. Tajemné síly pronikly i do jeho života.

„Když se mě někdo zeptá, kolik obývám místností, odpovím, že k dispozici mám na hradě dvě stovky místností, čtyři černé kuchyně a dvě hladomorny. Ve skutečnosti to tak ale není. Místností je samozřejmě trochu jiný počet, ale kvůli velkému množství takzvaně ,tajných´ částí hradu je tento počet odhadován asi na sto padesát,“ prozradil kastelán. Dodal, že lidem přístupná je pouze menší část z nich. Ty tajné místnosti jsou podle něj i zaměstnancům hradu dobře ukryté.

A ukryté zůstávají i návštěvníkům hradu, který se stejně jako většina památek v naší vlasti probudil ze zimního spánku 1. dubna, ale své brány jim otevřel až v sobotu. „I když na hradě utichlo veškeré dění posledního října loňského roku, zimní spánek tu byl jen zdánlivý. Byl to spíš jeden velký úklid,“ okomentoval Jošek zimní údržbu interiéru hradu.
Při ní nejprve došlo na stržení laků z dřevěných a cihelných podlah, aby byly před zahájením sezony opět uvedeny do původního lesku. Svůj díl péče dostaly exponáty ze zbrojnice, vypreparovaná zvířata, kožešiny, kůže, nábytek, lustry a další předměty, které budou návštěvníci na hradě obdivovat.

„Pro informaci čtenářů uvedu, že hrad se rozkládá na ploše více než půl hektaru. Jeho chladivé zdi ukrývají 4500 mobiliárních jednotek a přes 10 tisíc svazků knih. Ve všech podlažích pevnosti je přes 5000 metrů čtverečních podlah a šindelem je pokryto čtyři tisíce metrů čtverečních střech,“ vypočítává kastelán. V bývalém šlechtickém sídle se potkává se spoustou návštěvníků, které tu v době sezony doprovází fundovaným výkladem deset průvodců a průvodkyň, většinou z řad studentů. Na hradě je kromě nich po celý rok zaměstnáno pět stálých pracovníků.

„Buchlov patří k turisticky nejatraktivnějším cílům ve Zlínském kraji. Vloni jej navštívilo 55 tisíc turistů z Česka, Rakouska, Belgie, Slovenska, Polska, Německa a Holandska.

Letos budou muset zájemci o prohlídku hradu počítat s navýšením základního vstupného o deset korun na velkém okruhu, jehož prohlídka trvá devadesát minut. Ceny se nemění u dětí, studentů a seniorů,“ upřesňuje kastelán a vábí turisty na řadu kulturních a společenských akcí, které se na hradě budou konat.

Za zmínku stojí dětský den, Buchlovské kování, noční prohlídky s černou paní, výlet do historie a štěpánskou otevřenou bránu. Chybět nebude ani tradiční Buchlovské divadelní léto.

„Návštěvníci, kteří se vydají na prohlídku hradu po jeho velkém okruhu, se mohou v jedné z místností, jíž běžně lidem neukazujeme, těšit už od května na výstavu s názvem Okultismus, magie a zednářství na Buchlově. Na červenec až srpen chystáme výstavu loutek a marionet, které nám zapůjčí jedno z pražských divadel,“ láká buchlovský kastelán návštěvníky na prohlídku starobylé pevnosti.