Krom toho se věnuje bojovým uměním a zároveň připravuje novou inscenaci Ibsenova psychologického dramatu Nora, v němž ztvární jednu z hlavních rolí.

Máte za sebou velmi úspěšný rok. Jen namátkou Kalibův zločin, Višňový sad, Válka s mloky tam všude jste dostala velké příležitosti. Myslíte si, že vás má divadelní štěstěna opravdu ráda?

Co se týče rolí, byla tato sezona opravdu hezká. Dostala jsem herecké příležitosti v režii vynikajících režisérů. Ale vím, že to tak nemusí být pokaždé. Bylo i období, kdy jsem měla menší herecké úkoly. I na těch se ale může herec naučit velmi mnoho. Záleží jen na něm, jestli je zahodí, nebo se chopí šance roli někam posunout. A jak se u divadla říká není malých rolí!

Teď se k výčtu rolí přidá i paní Lindová z Nory. Byla mezi vašimi vysněnými?

Vysněná byla práce s panem režisérem Františákem. To jsem si moc přála a splnilo se mi to. Bylo mi jedno, jakou roli budu hrát.

Čím vás tento režisér tak lákal?

Slyšela jsem na něj samou chválu. A těšila jsem se, že ho poznám jak po pracovní, tak po osobní stránce. Zkoušení s ním je velmi obohacující a jsem za to opravdu ráda. Každá nová pracovní zkušenost znamená pro herce to nejlepší. Doufám v jeho další spolupráci se Slováckým divadlem.

Co můžete o vaší postavě prozradit?

Kristina Lindová se setkává se svou dávnou přítelkyní Norou po dlouhých letech. Je to životem protřelá žena, která přichází v nelehké životní situaci požádat Noru o pomoc při získání práce v Akciové bance, kde je ředitelem Nořin manžel.

O čem je vlastně drama Nora?

V této hře se Ibsen dotýká společenského postavení ženy naprosto podřízené muži. Nora se nemohla stát skutečným „člověkem", protože byla donucena žít život manželky a matky, nikoliv svůj vlastní.

Režisér Františák spolupracoval s nejlepšími divadly u nás. Přesto se netají tím, že je Valach jako poleno. Má jeho povaha blízko k povaze slovácké?

No jéjé, ten sem patří jak ryba do vody! A navíc tady má spojence druhého Valacha Zdeňka Trčálka. Takže si to tu užívá víc než kdesi v Praze. (Smích.)

Máte také pocit, že psychologická dramata, mezi něž se Nora řadí, mají stále větší oblibu u diváků?

Taky patřím mezi tyto diváky. Zajímají mě lidské osudy, životní výhry i prohry, zápletky. A zrovna tak si ráda v psychologických dramatech zahraji. Baví mě rozebírat postavy a jejich charaktery. Nahlédnout do jejich duší a pochopit, proč se chovají tak, jak se chovají.

Premiéra je za dveřmi. Jak toto období prožíváte?

Jako každé předpremiérové období. Nervozita pomalu stoupá, pocit, že se mi na jevišti nedaří, je čím dál větší a k tomu se přidávají probděné noci s neustále běžícím textem v hlavě. (Smích.)

Autor: Josef Kajetán