1. místo Milánek Lavička, Dolní Němčí, 14 650 bodů
2. místo Vendulka Radkovičová, Uherské Hradiště-Vésky, 12 950 bodů
3. místo Vendulka Zajícová, Uherské Hradiště, 8 480 bodů
4. místo Vašík Mikula, Stříbrnice, 6 150 bodů
5. místo Honzík Ressler, Uherské Hradiště, 5 970 bodů
6. místo Adélka Bilíková, Uherský Ostroh, 5 520 bodů
7. místo Matěj Slovák, Uherské Hradiště, 4 530 bodů
8. místo Nelinka Koníčková, Vlčnov, 4 350 bodů
9. místo Sofinka Měšťánková, Polešovice, 3 970 bodů
Fotograf Zdeněk Polášek: Nejtěžší je zachytit správný okamžik
Od roku 1991 sídlí v Uherském Hradišti AZP Foto Zdeňka Poláška, který už několik let sponzoruje soutěž Slováckého deníku. Za dobu své existence společnost rozšířila nabídku a nyní si tam může zákazník nechat vyrobit fotografie různých formátů nebo si je nechat rovnou zarámovat. Zdeněk Polášek prozradil v rozhovoru pro Slovácký deník například to, jak je to dnes s retušováním fotografií.Řekněte, jaký je zájem o nafocení dětských alb?
I díky spolupráci se Slováckým deníkem se v poslední době zájem prohloubil. Dětí se fotí relativně dost, o jejich nafocení je velký zájem.
Dá se říci, že se více dětí fotí v létě, nebo naopak v zimě?
To určitě ne. Jediné, co lze vysledovat, je skutečnost, že v létě se chodí fotografovat hodně dívek. U dětí žádný takový jev nesleduji. Rodiče s nimi chodí většinou u příležitosti narozenin nebo chvíli po jejich narození ve třech až čtyřech měsících. Často se také například domluví babičky, že chtějí miminko nafotit. Problém je v tom, že to chtějí hned. Fotografování se totiž musí objednat dopředu. Chceme si s rodiči i popovídat, jak to focení chtějí, jakou mají představu. Doporučíme jim třeba, co si s sebou mají vzít. Když jsou to už děti trochu větší, které vydrží déle pózovat, tak jim třeba doporučujeme přinést si i náhradní oblečení, aby obrázky nebyly pořád stejné.
U dětí je ale složitější fotografování, musíte totiž pracovat rychle. Děti vydrží vždy jen chvíli, tak dvacet minut až půl hodiny. Potom už nechtějí spolupracovat a musíte je nechat, ať si hrají samy a nafotit ty správné snímky při tom.
Máte i nějaké špatné zkušenosti?
Stává se párkrát za rok, že to dítě přijde do cizího prostředí a bojí se a brečí. Potom je ta spolupráce samozřejmě složitější. Máme pro ně nachystaná různá cukrátka, abychom je dokázali nějak uklidnit, ale ne vždy se to podaří.
Jak dlouho dopředu by se měli rodiče objednat?
Určitě stačí zavolat asi týden dopředu, máme informace i na internetu. Snažíme se maminkám přizpůsobit, aby přišly s dětmi, když jsou odpočaté. Proto fotíme dost často třeba dopoledne. Pokud máme volný termín, vždy rádi vyhovíme.
Vrací se k vám maminky?
Máme spoustu klientů, kteří se vrací. Právě při příležitosti různých narozenin, jak jsem zmiňoval. V těchto případech potom musíme vymyslet kompozici fotografie, abychom se pořád neopakovali. Máme tu zákazníky, kteří chodí každý rok pravidelně, takže musíme společně něco vymyslet, aby bylo fotografování zajímavé. Není problém nafotit dítě i někde venku. Když se domluvíme dopředu, není problém.
Je s dětmi složitá spolupráce?
Děti jsou především absolutně bezprostřední, nepřetvařují se. Ony se umí samy perfektně tvářit a ovládají krásně mimiku. Děti většinou necháme volně se pohybovat a přitom je fotografujeme. Je to opravdu vděčné téma a vznikají pak krásné obrázky. Nejsložitější asi je zachytit ten správný okamžik, když má dítě radost třeba z nějaké rekvizity nebo hračky.
Vzpomenete si, jaké nemladší dítě jste fotili?
Třídenní miminko jsme kdysi fotografovali. Dítě se totiž narodilo tady, ale rodina žila někde v Německu. Chtěli od nás nějaké obrázky pro babičky. Máme tu nějaké rekvizity i pro takto malé děti, pletený košík nebo různé deky, kožešinu… S takto malým miminkem je složitější práce a je potom také náročnější vybrat více zajímavých snímků. Když to vezmu z druhé strany, fotíme i malá miminka pro úřady na pasy, protože na úřadě si s tím někdy neví rady. Miminko je složité vyfotit kvůli tomu, že ho rodiče musí držet v náručí a my pak snímek musíme dát do správného formátu.
V ateliéru máte určitě různé rekvizity, uveďte nějaké příklady…
Máme spoustu běžných plyšových hraček. Potom vlastníme různé starobylé dřevěné malované truhly a především mnoho fotografických pozadí, která jsou papírová, v různých barevných odstínech a používají se podle oblečení klientů. Máme v ateliéru také zajímavé staré dřevěné schodiště, které se dá použít jako pozadí.
Prozraďte, jak často se setkáváte s požadavkem retušování fotografií od zákazníků?
Retušování je dnes už samozřejmost. Spousta klientů požaduje retušovat snímky i na průkazy. Je to běžnou součástí fotografování. Každý chce na fotografii vypadat dobře, dnes práce s různými počítačovými programy umožňuje mnoho zajímavých úprav. Vše se ale musí dělat s citem.
