Akordeonistka Cáceres

Zajímavým hostem letošní filmové školy bude zpěvačka, akordeonistka a skladatelka chorvatsko česko španělského původu Vesna Cáceres. Nejen její původ, ale i hudba, je značně multietnická. Její elegantní kombinace rytmů salsy, rumby s jazzem, funkem a rockem překypuje vitalitou a přesvědčivostí. Talentovaná zpěvačka a akordeonistka přišla do Prahy v devadesátém roce. Po otci Čechomaďarka, po matce Slovinkošpanělka.

„Co teď dělám při živých vystoupeních obsahuje jazz, k tomu etno, rock, něco popu, místo pro improvizace. Někdo to považuje za jazz, někdo říká, že je to moc popové. Obecně se snažím eliminovat zbytečnosti a najít vlastní cestu a jiskru, kterou chci do hudby dát to, co mě vnitřně dráždí,“ říká o své hudbě Vesna.

Vesna je pravděpodobně první zpěvačkou, která v Praze zpívala brazilské MPB (Music Popular Brazileira) písně. Začalo to v roce 1995, kdy s mexickým kytaristou Pablem Ortizem založila skupinu Ánima. V repertoáru měli písně velkých brazilských básníků-–zpěváků jako například Caetano Veloso, Jorge Ben či Milton Nascimento, jehož skladba Ánima dala skupině název. Od roku 2003 vystupuje vesna sama. Její repertoár obsahuje vlastní písně i lidové písně různých národů, zejména pak chorvatské, mexické a brazilské.

25. 7. ve 20.30 – koncert na Kolejním nádvoří

Lingvista David Crystal

close zoom_in

David Crystal působil deset let jako profesor lingvistiky v Readingu. Publikoval přes sto knih o jazyce a lingvistice, byl šéfredaktorem encyklopedií Camridge University Press.

Crystal je předním odborníkem na Shakespeara a vymírající jazyky (language death). V roce 1995 mu byl udělen Řád britského impéria a v roce 2000 byl zvolen členem Britské akademie.

„Všechno, co napíšu o jazyce, je oslavou jeho rozmanitosti a tvořivosti. Jsem přesvědčen, že právě toto je základním kamenem definice toho, co znamená být člověkem,“ řekl o své práci David Crystal.

Crystal strávil dětství ve waleském Holyedau a Liverpoolu a potom studoval angličtinu na londýnské University College. Deset let strávil ve funkci vedoucího jazykové katedry v Readingu, poté opustil akademickou půdu a stal se nezávislým badatelem. Od roku 1984 je čestným profesorem lingvistiky na University of Wales v Bangoru. Crystal vydal první ze svých více než sta knih v roce 1964 a v osmdesátých letech se stal šéfredaktorem obecných encyklopeií v nakladatelství Cambridge University Press, poté přešel do Penguin Books. Věhlas mu přinesly jeho specifičtěji tematizované knihy jako například Smrt jazyka a Jazyk a internet. Ve spolupráci se svým synem Benem napsal Shakespearova slova a Shakespearův almanach. Crystal také napsal divadelní hru, která pojednává o smrti jazyka, Přežívání.

Přispěl do několika rozhlasových a televizních pořadů. David Crystal konzultuje také filmový projekt Michala Havase Brazilský sen, který se skrze příběh malé brazilské komunity dotýká globálního problému vymírání jazyka. V roce 2003 pronesl Crystal na konferenci UNECO v Paříži zásadní projev na téma ohrožených jazyků. Řekl tehdy: „Jak to, že se mi ještě nedostala do ruky vánoční pohlednice, která by mi popřála hodně štěstí v aramejštině, v jazyce Ježíše Krista a jeho učedníků, v jazyce, který je dnes na Středním východě tak blízko vymýcení, že kdyby se měl On dnes vrátit na zemi a promluvit ve své mateřštině, zjistil by, že mu nikdo nerozumí?“

Vystoupí v sobotu 21. července ve 14.30 v kině Hvězda

Fotograf Jindřich Štreit

close zoom_in

Jindřich Štreit je považován za žijící legendu české fotografie. Do dnešního dne připravil více než sedm set autorských výstav. Jindřich Štreit se narodil ve Vsetíně. Poté vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. První impulz k fotografování pocházel od otce a v době studií se již Štreit zúčastnil několika fakultních výstav. Studium následně zakončil první samostatnou výstavou. Koncepčně se věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a romskou tematiku. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a odsouzen. Štreit měl zakázáno pokračovat ve své „trestné“ činnosti a byl sledován. V dějinách fotografie je tento případ pravděpodobně unikátní. Jeho fotografie budou k vidění po celou dobu LFŠ.

Armenia Nercessian de Oliveira z Brazílie

close zoom_in

V rámci brazilské retrospektivy LFŠ navštíví poradce prezidenta a zástupce amazonských indiánů Ailton Krenak a brazilská aktivistka a spoludržitelka Nobelovy ceny Armenia Nercessian de Oliveira.

Ailton Krenak je náčelník malého kmene, který nese jeho jméno (Krenak) u řeky Rio Doce v provincii Minais Gerais. V roce 1998 se stal spoluzakladatelem slavného hnutí Forest Alliance, které prosadilo práva indiánů do brazilské ústavy.

V roce 1998 vytvořila ve spolupráci s časopisem National Geographic webovou stránku www.novica.com, která zastupuje deset tisíc umělců a uměleckých řemeslníků ze západní Afriky, Brazílie, Mexika, Thajska, Indonésie a Indie. Novica vytváří kulturní a komerční platformu pro umělce z celého světa a je velebena jako revoluční příspěvek k zachování etnického umění v tropech.

Armeniin otec emigroval do Brazílie z Arménie jako jeden z mála, kteří přežili genocidu v roce 1915. Narodila se v brazilské Fortaleze a vystudovala sociologii, mezinárodní vztahy a práva se specializací na uprchlíky a běžence.

„Za mých studií v šedesátých letech vládl v Brazílii vojenský režim a řada mých přátel a spolužáků byla zatčena a mučena, někteří byli dokonce umučeni. Proto je pro mne přirozené pracovat v oblasti lidských práv,“ vzpomíná na nelehké mládí sama Armenia. Pracovala jako vysoká komisařka OSN pro uprchlíky. Působila v Brazílii a ve Švýcarsku a účastnila se misí do Argentiny, Chile, Kostariky a Bosny a Hercegoviny. Měla dohlížet na dodržování lidských práv, rozvoj vzdělávacích kampaní a reintegrace vojáků do společnosti. V roce 1981 získala se svým týmem Nobelovu cenu za mír.

24. 7. ve 14.30 vystoupí jako host v Redutě